O užitečnosti opozice

úterý 25. srpen 2009 08:45

Jupiter na fotografii z Hubblova kosmického teleskopu
NASA-HST-WFPC2

Ta nádherná "hvězda", která teď večer jasně září na obloze, je Jupiter. Letos v srpnu se ocitl v opozici, což neznamená, že by předtím někam kandidoval nebo že by s něčím zásadně nesouhlasil. Tento termín, který se v politické řeči zabydlel zřejmě díky uspořádání lavic v dolní komoře britského parlamentu, používali astrologové a astronomové už ve starověku pro situaci, kdy se dvě planety ocitly na obloze přesně proti sobě. Pro nás, pozorovatele nebeského dění, je opozice opravdu užitečná. Namiřte na Jupitera dalekohled a uvidíte proč!

Především musím čtenáře trochu uvést do hvězdářské hantýrky. Když se řekne, že je Jupiter v opozici, a neřekne se vůči čemu, automaticky se myslí Slunce. Je-li Jupiter v opozici vůči Slunci, tedy naproti němu, znamená to, že je na obloze vidět po celou noc. Večer, když se Slunce na severozápadě ponoří pod obzor, vyhoupne se na jihovýchodě na oblohu Jupiter. Uprostřed noci se pak nachází nad jihem a ráno díky otáčení Země doputuje až k jihozápadu, ale to už naproti zase vychází Slunce.

Kromě toho, že planeta v opozici je na obloze nejdéle, je zároveň nejblíž k nám. Uvědomme si, že když jsou Jupiter a Slunce na obloze naproti sobě, nachází se Země na stejné straně od Slunce jako Jupiter. Až bude Jupiter na obloze u Slunce, bude Země na opačné straně, tudíž mnohem dál. Abych byl konkrétní, právě teď je od nás Jupiter vzdálen 605 miliónů kilometrů, až bude na konci února příštího roku nejdále, vzroste jeho vzdálenost na téměř 900 miliónů kilometrů. To už je přece pořádný rozdíl! Tedy neváhejte, popadněte dalekohled a namiřte jej na Jupitera. Uvidíte nádhernou planetu s patrným zploštěním, pruhy v atmosféře - vlastně mraky rotažené rychlou rotací do pásů rovnoběžných s rovníkem - a okolo Jupitera čtyři hvězdičky v řadě. To jsou jeho měsíce, které v roce 1609 objevil Galileo Galilei a dal tak astronomům příčinu slavit letošní čtyřsté výročí oné události jako Mezinárodní rok astronomie. Je nesmírně vzrušující (přinejmenším zábavné) sledovat, jak ty galileovské měsíčky okolo Jupitera skotačí. Občas se některý schová za Jupiterem, jiný zase přechází před planetou a vrhá na její mraky nápadný stín. Čas od času se vzájemně potkávají a moc jim to spolu sluší! Na to všechno stačí dalekohled, který zvětšuje asi tak dvacetkrát. Větší zvětšení je samozřejmě lepší, ale je třeba to nepřehánět, aby se nám obraz Jupiera s měsíci nerozplynul ve chvějícím se vzduchu.

Na závěr ještě jedna poznámka: Vzdálenost od Jupitera k nám teď světlo urazí přibližně za 34 minut. Až bude Jupiter nejdále, bude cesta světla od něj k nám trvat dokonce 50 minut. Za tu dobu Jupiter i se svými měsíci uletí takový kus své dráhy okolo Slunce, že si můžeme být jisti, že v okamžiku, kdy jej pozorujeme dalekohledem, se už v prostoru nachází úplně jinde. Před nespavostí způsobenou úvahami nad prchavostí našeho obrazu světa nás může zachránit vědomí toho, že právě díky měření zpoždění světla Jupiterových měsíců určil v 17. století dánský astronom Ole Roemer obdivuhodně přesně rychlost světla.

Jan Veselý

NULITak bohužel,20:4731.8.2009 20:47:27
Jan VeselýNebudou-li zase ty mraky,14:3525.8.2009 14:35:58
NULI - NulíčkováZase moc zajímavé13:0525.8.2009 13:05:50

Počet příspěvků: 3, poslední 31.8.2009 20:47:27 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
7,02

Seznam rubrik

Tipy autora