Těsně vedle

úterý 29. listopad 2016 14:30

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2017. Nebojte, titulek tohoto příspěvku do blogu neobsahuje žádnou katastrofickou předpověď toho, jak nás těsně mine skázonosný asteroid nebo něco podobného. Ono to těsně vedle bude znamenat vzdálenost 4,3 miliardy kilometrů. Vydržte do konce roku i tohoto článku.

Prosincové noci jsou ty nejdelší, začínají už odpoledne. Okolo 13. prosince sice Lucie noci upije a „na večerním konci“ se začne den prodlužovat, takže na konci roku už stoupá naděje, že z práce nepůjdeme domů po tmě – pokud se nám zadaří zastavit stroje a odejít před pátou odpolední. Ale současně Lucie dne nepřidá. Naopak vlastně ubere, prostě ráno se bude rozednívat čím dál později až do začátku ledna. Celkově nejdelší noc nás čeká tradičně okolo zimního slunovratu, který v roce 2016 připadá na 21. prosince, konkrétně v 11:43 SEČ. Pak nastane ta pravá astronomická zima.

Z planet je nejlépe vidět Venuše jako Večernice. Spolu s ní je večer nad jihozápadním obzorem také Mars. Ráno je na opačné straně, na jihovýchodě, k vidění Jupiter. Naopak Saturn a Merkur v prosinci neuvidíme.

Měsíc se na počátku prosince vyloupne nad jihozápadním obzorem jako tenký srpeček a postupně dorůstá do první čtvrti, která nastane 7. prosince v 10:02 SEČ. Mezi tím se na obloze setká s Venuší (3. prosince) a Marsem (5. prosince), takže přibližně v období od 3. do 6. prosince se odpoledne můžeme na obloze pokochat pohledem na velmi přitažlivou trojici. Nejjasnější bude Venuše, jejíž jas je koncentrován do malého bodu. Mars se zase pozná podle oranžové barvy.

Měsíc u Marsu a Venuše počátkem prosince 2016

Večernice se nachází vlastně ještě v letním souhvězdí Střelce – na prahu zimy se zkrátka stmívá tak nelidsky brzy, že ještě nestihla zapadnout ani letní souhvězdí. Nad jihem večer svítí podzimní souhvězdí a na východě už jsou samozřejmě připravena ta zimní, jež ovládnou druhou polovinu noci. Mezi nimi vévodí jasný Orion a Býk s oranžovým okem – Aldebaranem. Nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka bude 13. prosince na chvíli zakryta Měsícem, který se právě bude blížit do úplňku. K zákrytu dojde současně se západem Aldebaranu pod náš obzor, ale o to majestátnější pohled na optickým klamem zveličený kotouč Měsíce těsně nad obzorem a těsně vedle rudého býčího oka by se nám při štěstí na počasí mohl naskytnout. Simulace z programu Stellarium ukazuje situaci 13. prosince (to je právě na Lucii) v 5 hodin - zapadajícího Oriona, Měsíc s Aldebaranem a hvězdokupu Kuřátka, tedy pohled na ty největší krásy zimního ranního nebe.

Měsíc chvíli před zákrytem Aldebaranu 13. 12. 2016

Kdyby bylo jasno, zkuste opustit města, vyjít na nějaký kopec a podívat se na oblohu. Bude pravděpodobně ticho, „poněkud frišno“ a slibuji, že to bude nádherný zážitek. Na rozdíl od blikajících cetek a vlezlých parodií na koledy v lidojemech se stovkami plastových modelů vánočních stromků a přecpaných tisícovkami lidí a kilotunami šuntů, jež budou po odeznění největšího svátku konzumu plnit popelnice nebo zabírat místo ve skříních, bude to mrazivě intimní setkání s oblohou nezapomenutelné. Opravdu to zkuste. Je to zážitek z jiné dimenze.

No nic. Jsem se zasnil a málem zapomněl napsat, že úplněk nastane 14. prosince v 1:05 SEČ. Měsíční kotouč bude v té době prakticky nejvýš na obloze, jak může, a protože trefíme přímo okamžik úplňku, bude jasnější než při tom bulvárním průšvihu, kterým se nechaly ohlupovat masy v listopadu (ten nastal brzy odpoledne hluboko pod našima nohama a vězte, že jas Měsíce okolo úplňku roste a klesá doslova raketovým tempem, takže na tom, o kolik hodin ten přesný okamžik úplňku mineme, záleží docela hodně). Také záleží na vzdálenosti. Věřte nevěřte, 14. prosince 2016 v 1:05, tedy v okamžiku úplňku a největšího jasu, bude k nám (tím myslím území České republiky) Měsíc o 2000 km (slovy dva tisíce kilometrů) blíž než při tom slavném „superúplňku“ 14. listopadu v 17 hodin, kdy se po odpoledním největším přiblížení vyhoupl nad náš obzor a lidé vyburcovaní mediálním hlukem začali šílet. Jinak řečeno, ten největší a nejjasnější úplněk, který u nás letos máme šanci spatřit, nenastal 14. listopadu, ale čeká nás 14. prosince. Tak si jej užijme, i když bulvár o něj ani nezavadí.

Všimli jste si, že to je už druhé dnešní „těsně vedle“? Těsně mineme zákryt Aldebaranu Měsícem, ne tak úplně těsně jsme minuli nejbližší a nejjasnější úplněk (ale to ještě dokážeme napravit). Mimochodem, Měsíc po úplňku odcouvá do poslední čtvrti 21. prosince ve 2:55 a poté do novu 29.  prosince v 7:52. Mezi tím se 22. a 23. prosince setká s Jupiterem nedaleko hvězdy Spiky z Panny a 25. prosince se ocitne pro změnu nejdál (nikoli rekordně) od Země. Ale to hlavní „těsně vedle“ máme ještě před sebou.

Měsíc u Jupiteru a Spiky 23. 12. 2016

Téměř přesně současně s měsíčním úplňkem nastává také maximum meteorického roje Geminid. Meteory, lidově „padající hvězdy“, tentokrát zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců. Tento pozoruhodný roj bývá někdy vydatnější než srpnové Perseidy. Mimořádně jasný úplněk však většinu z nich z oblohy doslova „vygumuje“. Ty nejjasnější by však mohly být k zahlédnutí. Období zvýšené aktivity Geminid trvá od 4. do 17. prosince, takže je šance, že nějaký meteor ozdobí také ten slíbený ranní zážitek ze 13. prosince.

Ani Geminidy nebyly to pravé „těsně vedle“. Prachové částečky asteroidu Phaeton nás zasáhnou přímo (jen se vypaří v atmosféře, takže na zemský povrch neproniknou). To nejtěsnější vedle, byť pokud jde o vzdálenost bude to těsně znamenat zmíněných 4,3 miliardy kilometrů, je nachystáno na Silvestra. Planeta Mars se chvíli před západem pod náš obzor přiblíží k Neptunu na úhlovou vzdálenost 0,2° (neboli něco přes 20 obloukových minut). Neptun, který je pozorovatelný jen dalekohledem, bude tu noc podle Marsu snadnější nalézt.

Přiblížení Marsu a Neptunu 31. 12. 2016

Je přitom jasné, že planety se ve skutečnosti nepřiblíží, jen se při pohledu ze Země ocitnou téměř v zákrytu – vzdáleny budou ty už dvakrát uvedené miliardy kilometrů. Zdánlivé přibližování bude pokračovat už bez nás – nejtěsnější (pouhou jednu obloukovou minutu) nastane pro nás pod obzorem 1. 1. 2017 okolo 8. hodiny.

Přiblížení Marsu a Neptunu 1. 1. 2017 pod naším obzorem

Když jsem pátral po tom, kam se vydat, abychom mohli pozorovat to opravdu nejtěsnější přiblížení, objevil jsem, že chceme-li mít pod nohama alespoň relativně pevnou zem, pak prakticky jedině na Havaji. Jsem zvědavý, kdo si na takové pozorování na přelomu roku vzpomene a pohrne se tam. Tak šťastný a veselý (to ještě nebyl podpis, to bylo přání).

Co pozorovat na přelomu roků 2016 / 2017

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,95