Všechny najednou

čtvrtek 29. září 2016 19:00

aneb Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2016. V říjnu bude možné spatřit všechny planety Sluneční soustavy. Některé večer, jiné ráno, Uran a Neptun téměř po celou noc.

Už na konci září se na ranní obloze objevil Merkur. Jeho spatření patří mezi obtížné úlohy, zvlášť pro pozorovatele – začátečníky. Jak jsem psal před měsícem, úspěšní pozorovatelé Merkuru údajně tvoří pětiprocentní menšinu. V největší úhlové vzdálenosti od Slunce se Merkur nacházel na konci září, ale během října roste jeho jas, a tak, přestože už se zase vrací ke Slunci, dobrá viditelnost vydrží až do poloviny měsíce. Právě v té době se začne na obloze nedaleko Merkuru objevovat také Jupiter. Vzájemné setkání Jupiteru a Merkuru je naplánováno na 11. října. Dojde k němu ale v červáncích nízko nad východním obzorem, takže to bude docela výzva. Ale za dobrých podmínek z nějakého kopce s volným výhledem na horizont, by se pozorování mohlo podařit.

Merkur a Jupiter na večerní obloze 11. 10. 2016 

Zatímco Merkur na obloze směřuje zdánlivě ke Slunci, Jupiter se naopak pohybuje směrem od Slunce a jeho viditelnost se v následujících dnech a týdnech bude dále zlepšovat. Velmi podobná situace je na večerní obloze. Saturn, který jsme po několik měsíců pozorovali večer ve společnosti Marsu, je už nízko nad jihozápadním obzorem a na konci října se pomalu ztratí v červáncích. Mars se jakoby „zasekl“ a jeho viditelnost nad jihozápadním obzorem se v říjnu, listopadu i prosinci prakticky nezmění. Zato se již od konce září objevuje Venuše. Na konci měsíce, 30. října, se Venuše setká se Saturnem. Její úhlová vzdálenost od Slunce i jas postupně rostou, takže v následujících dnech a týdnech se stane výraznou Večernicí.

Konjunkce Venuše se Saturnem 30. 10. 2016

Saturn ale bude v době konjunkce (to je ono setkání) s Venuší obtížně rozlišitelný – to bude další výzva. Snad právě Venuše s jeho nalezením pomůže. Mars se bude v té době nacházet ve výšce 16° nad jižním obzorem a s postupujícím soumrakem se jeho viditelnost zlepší.

Když to všechno posčítáme, vyjde nám, že za dobrých podmínek a při troše pozorovatelského štěstí, můžeme během října spatřit ráno dvě a večer tři planety, tedy všechny viditelné prostýma očima bez dalekohledu.

K tomu ale můžeme přidat ještě Uran, který se nachází v souhvězdí Ryb a je k nalezení pomocí dalekohledu po celou noc. Jen v polovině října se okolo Uranu prožene Měsíc v úplňku, jehož jas bude vyhledání Uranu poněkud komplikovat. Uran se při trochu větším zvětšení (řekněme 150x až 200x) jeví jako namodralý kotouček, čímž se výrazně liší od okolních hvězd. Nelze jej nepoznat. K jeho vyhledání pomůže například program Stellarium.

Podobně se můžeme pomocí počítačového programu a dalekohledu pokusit o Neptun. To je třetí říjnová výzva. Neptun je ve skutečnosti planeta stejně velká jako Uran, nachází se však o 1,5 miliardy kilometrů dále, a tudíž je na obloze mnohem slabší. Jako kotouček jej uvidíme až při opravdu velkém zvětšení – při bujné fantazii 200x, možná je lepší 300x, ale to už (alespoň u nás v Hradci Králové) narážíme na problém s chvěním vzduchu. Neptun se ráčí vynacházet v souhvězdí Vodnáře (lat. Aquarius) na spojnici mezi hvězdami lambda Aqr a sigma Aqr. Tak hodně štěstí při hledání.

Pokud se nás tedy to štěstí podrží, máme šanci zahlédnout v říjnu postupně úplně všechny planety Sluneční soustavy (Zemi máme jaksi kolem sebe neustále). Nikoli najednou, jak jsem sliboval v titulku, ale víte, jak to s těmi titulky chodí :-).

Pokud jde o Měsíc, ten je hned 1. října ve 2:11 v novu. V následujícím období je pozorovatelný především na večerní obloze, do první čtvrti doroste 9. října v 6:32 a do úplňku 16. října v 6:23. Po úplňku se viditelnost Měsíce posouvá více do rána. Poslední čtvrt nastává 22. října ve 21:13 a nov 30. října v 18:38. Letošní státní svátek 28. října zahájí Měsíc těsným setkáním s Jupiterem. K přiblížení na nejmenší úhlovou vzdálenost dojde ve 13 hodin, ale od nás bude dvojice pozorovatelná po 6. hodině ranní. Srpek Měsíce bude velmi tenký – dva dny před novem.

Měsíc v blízkosti Jupiteru 28. 10. 2016

V časových údajích o měsíčních fázích nastala nenápadná, ale velká havárie. Zatímco v celém textu jsou časy uvedeny v tzv. letním čase, ten poslední údaj (o novu) je v normálním, tedy středoevropském čase, který odpovídá přirozeným cyklům střídání dne a noci. Té příšernosti zvané „letní čas“ se totiž 30. října ve 2 hodiny SEČ (kdy se na tento údaj přesunou časomíry ukazující 3 hodiny letního – v polovině podzimu! - času). Protože obrázek konjunkce Venuše se Saturnem ukazuje situaci 30. října večer, je i časový údaj na onom obrázku v SEČ. No nic. Aspoň na následujících pět měsíců bude od těchto nesmyslných zmatků pokoj.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,95