Hurá na Mars!

neděle 13. březen 2016 16:16

Anebo do věčných lovišť? V pondělí dopoledne našeho času má z ruského kosmodromu v kazašské stepi odstartovat raketa Proton se sondou ExoMars 2016. Prostřednictvím internetu můžeme start sledovat živě.

Mise ExoMars má vlastně dvě vzájemně ne úplně sourodé části. Skládá se jednak z orbitální sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která zakotví na oběžné dráze okolo Marsu a bude studovat atmosféru rudé planety. Jak napovídá její název, půjde hlavně o stopové sloučeniny, které jsou v atmosféře Marsu sice vzácné, ale pro naše poznání planety jsou velice důležité. Zejména se jedná o metan, který byl detekován i sondami operujícími na povrchu Marsu. Na Zemi metan doprovází například vrstvy uhlí – tedy horniny organického původu, případně jej vypouštějí přímo živé organismy. Jeho přítomnost na Marsu by mohla být stopou vedoucí k odhalení alespoň pozůstatků minulého života. Protože se metan v atmosféře působením Slunce rychle rozkládá, nemůže jít o nějaké zbytky metanu z dob před miliardami roků. TGO, pokud se zadaří, má na oběžné dráze okolo Marsu pracovat 5 let.

Test otevírání antény TGO 

Test otevírání antény TGO proběhl v září 2015 (zdroj: ESA - B. Bethge)

Druhou část mise ExoMars 2016 představuje přistávací modul Schiaparelli – v tomto případě má jít především o technologickou zkoušku. Jde o to, zda se podaří měkké přistání. Životnost modulu se bude počítat jen na desítky hodin – dokud vydrží palubní baterie. Solární články ani jiný zdroj energie, kterým by se případně mohly dobíjet akumulátory, Schiaparelli nenese.

Připojování přistávacího modulu Schiaparelli k orbiteru TGO

Připojování přistávacího modulu Schiaparelli k orbiteru TGO (zdroj: ESA)

Na plánování činnosti na Marsu je však ještě příliš brzy. Pokud se zadaří, doletí dvojice TGO/Schiaparelli k Marsu v říjnu letošního roku. Teď mají obě sondy teprve před startem a tady je ještě jednou dobré připomenout už dvakrát vyslovené „pokud se zadaří“. Ruská raketa Proton je totiž vyhlášena svou nespolehlivostí, zvláště v posledních letech. Globálně slavná je její spektakulární havárie z roku 2013, kdy ruský technik dokázal namontovat čidlo orientace rakety vzhůru nohama i přes to, že v modulu, do nějž se čidlo mělo namontovat, byla speciálně tvarovaná maska, která měla chybné montáži zabránit. Raketa se tenkrát hned po odlepení od země poslušně otočila vzhůru nohama. Rusko je prostě země neomezených možností. A že to Rusové přijímají jako naprostou samozřejmost, dokazuje ledový klid, s jakým moderátor stanice Rossija 24 v přímém televizním přenosu explozi komentoval:

youtu.be/HpBYCLu6kXA

Možná právě nejistota, zda ExoMars vůbec odstartuje, přiměla Roskosmos k pokusu na poslední chvíli zařízení vynášené Protonem pojistit na více než dvě miliardy rublů. Uvidíme, bude-li to něco platné.

I kdyby se start přece jen podařil, máme se určitě na co těšit na podzim. V březnovém čísle časopisu Letectví a kosmonautika Tomáš Přibyl detailně popisuje sérii průšvihů, která konstrukci sond doprovázela. Jde o projekt Evropské kosmické agentury (ESA). Když z něj z finančních důvodů už před lety odstoupili Američané, obrátila se ESA se žádostí o spolupráci na Rusy. S haváriemi společných sond směřujících k Marsu už ostatně mají Evropané a Rusové bohaté zkušenosti z minulých desetiletí, tak proč nepřidat ještě jednu, že?

Pravděpodobnost selhání zvyšuje třeba skutečnost, že padáky pro přistání na Marsu se nepodařilo otestovat, protože došlo k poruše balónu, který měl padáky s testovací zátěží vynést do atmosféry. Než se podařilo problém odstranit, zhoršilo se počasí natolik, že test byl prostě vynechán. Takže proběhla jen zkouška v aerodynamickém tunelu. Když se na čidlech tlaku v palivovém potrubí přistávacího modulu objevily netěsnosti, místo výměny čidel bylo rozhodnuto, že vlastně nejsou potřeba, takže je prostě odstranili a otvory zaslepili!

Stavba vědeckých přístrojů nabírala zpoždění, takže v době testování orbitální sondy TGO na ní byl namontován jen jeden letový přístroj (ruský) a místo těch ostatních jen prototypy a neletové exempláře. Ten ruský navíc nepracoval správně, tak byl během testů raději vypnut, aby neovlivnil výsledky testování. V případě kamery dokonce hrozilo, že bude namontována na sondu až přímo před startem na Bajkonuru a jen díky tomu, že kvůli kumulujícím se potížím byl start z původně plánovaného ledna odložen na druhé startovní okno, které se otevírá právě 14. března, stihli kameru na TGO namontovat už ve Francii.

Raketa Proton s dvojicí sond projektu ExoMars na Bajkonuru

Raketa Proton s dvojicí sond projektu ExoMars na Bajkonuru (zdroj: ESA)

Tohle všechno se dělo v Evropě, nikoli v Rusku. Teď už je Proton na rampě a odpočítává se. Přímý přenos startu začíná na internetu v pondělí, 14. března 2016 v 9:30 středoevropského času, start je plánován na 10:31 SEČ:

www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Watch_ExoMars_launch

Lze předpokládat, že na stejném místě najdeme později i záznam. Přestože, jak jste z mého textu asi pochopili, bych na úspěch moc nevsázel, projektu nadšeně fandím, držím palce a přeji oběma sondám a týmům, které je připravily, hodně štěstí. Budou je potřebovat.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90