Nejtmavší úplněk v roce

úterý 1. září 2015 16:30

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2015. Zatímco v srpnu byly planety s výjimkou Saturnu uklizené u Slunce, v září na ně přichází rojení. Nejvíc se ale předvede Měsíc – 28. září okolo 4. hodiny ranní se ocitne v přízemí a prakticky současně bude v úplňku. To byla vždycky příležitost k nekonečným jalovým diskusím o tom, jak bude Měsíc na obloze jasnější než obvykle a mnohem větší než jsme čekali. Tentokrát to ale bude ještě větší drama.

Ještě vás budu, milí čtenáři, chvíli napínat a začneme planetami. Na východě ráno svítí Venuše jako Jitřenka, nedaleko ní je načervenalý Mars a do poloviny září se k nim ještě přidá Jupiter. Hned 1. září jsou Venuše a Mars v tzv. konjunkci, tedy v nejmenší vzájemné úhlové vzdálenosti. Nejblíž nemusí nutně znamenat blízko – bude je dělit téměř 9°, tedy 18 zdánlivých průměrů měsíčního disku. Porovnat to budeme moci 10. září, kdy se k planetám přidá tenký srpek couvajícího Měsíce a vznikne zajímavá ranní skrumáž jasných těles Sluneční soustavy (na tomto obrázku je ovšem Měsíc pro větší efekt 4x zvětšen):

Měsíc a planety na ranní obloze 10. 9. 2015

Světlo Venuše bude v tu chvíli intenzivnější než světlo měsíčního srpku. Na samém konci léta, 22. září, totiž Venuše dosáhne své maximální jasnosti. Astronomické léto na severní polokouli Země letos končí 23. září v 10:20 SELČ, kdy nastává podzimní rovnodennost.

Planety nad východním obzorem pokračují v rojení i na začátku podzimu. Mars se 25. září přiblíží k Regulu, nejjasnější hvězdě jarního (sic!) souhvězdí Lva. To, že je ráno na obloze vidět jarní hvězdy už na podzim, je povzbuzující pro klimaoptimisty (mám na mysli nás, již máme rádi léto a nepohrdli bychom tím, kdyby bylo pořád), že se už blíží jaro a hned po něm bude zase nádherné léto (snad bude aspoň tak krásné, jako to letošní). Porovnejte obě simulace programu Stellarium – poloha planet vůči hvězdám se na nich viditelně změnila, navíc je 25. září o poznání větší tma než byla ve stejnou hodinu 10. září. Hvězda Regulus je hned vedle Marsu:

Mars v blízkosti hvězdy Regulus 25. 9. 2015

Na večerní obloze je stále ještě nízko nad jihozápadním obzorem vidět Saturn. Vzdálené planety pozorovatelné jen pomocí dalekohledu – Uran a Neptun – jsou na obloze po celou noc. Uran najdeme v souhvězdí Ryb, Neptun ve Vodnáři. Merkur je naopak nepozorovatelný. Sice se 4. září ocitne nejdále východně od Slunce (27°), ale ve večerních červáncích se zcela ztratí.

A teď pozor, drama konečně začíná! Měsíc je 5. září v 11:53 SELČ v poslední čtvrti a 13. září v 8:41 v novu, při němž nastane částečné zatmění Slunce, u nás nepozorovatelné. Takto si je užijí tučňáci na pobřeží Antarktidy:

Částečné zatmění Slunce 13. 9. 2015 z pobřeží Antarktidy 

Do první čtvrti Měsíc doroste 21. září v 10:58 a poroste dále. Úplněk nastává 28. září ve 4:50 SELČ. Prakticky současně se Měsíc ocitá v přízemí. Nehledejte jej u dolní stanice výtahu. Přízemí znamená, že je na své eliptické dráze nejblíže Zemi, tentokrát konkrétně 356 878 km. V kombinaci s úplňkem to vždycky způsobuje nespavost lovců senzací, protože očekávají, že Měsíc v úplňku a zároveň nejblíže Zemi bude mimořádně jasný a na obloze strašlivě veliký. Oprávněně. Kotouč Měsíce je o téměř 15% větší, než kdyby úplněk nastal v době odzemí. Kdybychom viděli ty dva úplňky vedle sebe, rozdíl bychom poznali. Problém je v tom, že mezi úplňkem v přízemí a úplňkem v odzemí uběhne celý půlrok, takže se to špatně porovnává. Pokud jde o jas Měsíce, i ten je znatelně vyšší, ale kromě toho, že s půlročním odstupem ten nejjasnější úplněk s nejméně jasným opět těžko porovnáme, hraje tady roli i skutečnost, že náš zrak (oči + mozek) jasový vjem logaritmují (o Fechnerově zákoně jsem tady blogoval ne úplně dávno), takže i kdybychom takové dva úplňky viděli současně, rozdíl by nám nepřipadal tak výrazný, jaký ve skutečnosti je. A třetí problém – jas a velikost měsíčního kotouče je ovlivněn také tím, v jaké výšce nad naším obzorem se právě nachází. Když jej máme přímo nad hlavou, je o celý poloměr Země, tedy 6400 km, blíž, než když je těsně nad obzorem. A to při nejmenší vzdálenosti Měsíce od Země činí rozdíl téměř dvou procent, pokud jde o zdánlivou velikost měsíčního disku. A ještě silnější vliv má tlustá vrstva atmosféry, která pohlcuje sluneční světlo od Měsíce odražené.

Jak už jsem napsal v úvodu, diskuse o jasu a velikosti nejbližšího úplňku bývají jalové. Předchozí odstavec byl, doufám, dostatečně výmluvný. Letos je ovšem tato jalovost dvojnásobná. Právě ve chvíli, kdy se Měsíc nejvíce přiblíží Zemi, nastane úplné zatmění! A to si, na rozdíl od tučňáků, užijeme v celé parádě právě my!!

Průběh úplného zatmění Měsíce 28. 9. 2015 v České republice

Na obrázku vidíte i časy (SELČ), kdy nastanou jednotlivé fáze zatmění. Dovolím si upozornit na jisté nebezpečí z prodlení. Zatmění nastává v noci z 27. na 28. září, takže pokud budete usilovně sledovat Měsíc 28. září večer, bude to už s křížkem po zatmění. Úkaz začíná polostínovým zatměním, které naše logaritmující oči snadno přehlédnou. Výrazně viditelné věci se začnou dít se začátkem částečného zatmění (28. září ve 3:07 SELČ). Během úplného zatmění Měsíc zrudne, někdy dokonce zhnědne, ale nezmizí úplně. Příčinou je sluneční světlo, které se při průchodu atmosférou Země láme do nitra stínu, který v době úplného zatmění zakrývá Měsíc. Barva tohoto světla je vlastně barvou červánků. Vzhledem k tomu, jak hluboko se Měsíc zanoří do stínu Země tentokrát, bude během úplné fáze opravdu hodně temný. Z nejjasnějšího úplňku v roce se tak rázem stane ten spolehlivě nejtmavší.

 

Jan Veselý

Josef RobinTaké se23:031.9.2015 23:03:06
Marek TrizuljakParáda, dík za informace18:281.9.2015 18:28:23

Počet příspěvků: 3, poslední 2.9.2015 6:54:26 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
7,53

Seznam rubrik

Tipy autora