Třetí se směje

středa 29. duben 2015 12:26

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2015. Ti dva, kteří se perou, aby se třetí mohl(a) smát, jsou Merkur a Saturn. První jmenovaný se představí na večerní obloze ve svém největším letošním lesku, zatímco ten druhý se bude na obloze předvádět po celou noc. Jenže…

Planeta Saturn se právě v květnu ocitá na obloze naproti Slunci, tedy v tak zvané opozici. Díky tomu je na obloze opravdu po celou noc. Nachází se v souhvězdí Vah, což vlastně znamená v blízkosti Štíra. Váhy totiž patří do skupiny souhvězdí, která se vyznačují tím, že jsou známá díky tomu, že se podle nich jmenuje znamení zvěrokruhu, ale na obloze je lze charakterizovat jako „poloprázdno“. Podobně jsou na tom třeba Rak nebo Vodnář a Ryby.

To Štír je naopak souhvězdí velmi výrazné. Je v něm také jasná a nepřehlédnutelně červená hvězda - rudý veleobr Antares. Ale je to vlastně souhvězdí jižní oblohy a u nás je tak nízko, že je nemůžeme ani vidět celé. A „díky“ neustále rostoucí vyspělosti naší civilizace se stále více ztrácí ve smogu a světelném znečištění. Také Saturn, ač v opozici, kdy dosahuje nejvyšší jasnosti a je k Zemi nejblíž, nebude nad jižním obzorem příliš vynikat. Obrázek z programu Stellarium zachycuje polohu Saturnu vůči obzoru a souhvězdím o půlnoci 23. května 2015 (opozice nastane o 3 hodiny později):

Saturn v opozici 23. 5. 2015

Saturn bude poměrně nízko, pouze 21,5° nad obzorem, a jeho hvězdná velikost (označení pro jasnost) dosáhne hodnoty 0,0. Nedaleký Atares se pyšní hvězdnou velikostí 1,0 – je tedy 2,5x slabší (čím vyšší hodnota hvězdné velikosti, tím nižší jas), ale při pohledu očima nám ten rozdíl nepřijde tak veliký – náš zrak (oko + příslušné mozkové centrum) totiž poměry jasu logaritmuje. Jinak řečeno, platí tady tzv. Fechnerův zákon: vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, roste intenzita počitku řadou aritmetickou.

Fechnerův zákon

Fechnerův zákon (obrázek pochází z webu www.wikisofia.cz, původním zdrojem je www.columbia.edu)

Při opozici je Saturn také nejblíže Zemi, konkrétně letos to bude 23. května okolo 5. hodiny (SELČ) pouhých 1 341,4 miliónu kilometrů. Z toho plyne poučení, že nejblíž nemusí nutně znamenat blízko.

Následující obrázek ukazuje, že už na začátku května se opozičník Saturn potká s Měsícem. K tzv. konjunkci dojde 5. května 2015 v 18 hodin a Měsíc bude 1,5° (tři své zdánlivé průměry) jižně od Saturnu, ale protože budeme muset počkat na tmu, okolo 22. hodiny už bude Měsíc přece jen trochu stranou:

Měsíc se Saturnem na večerní obloze 5. 5. 2015

Z obrázku je také vidět, že Měsíc bude krátce po úplňku, který nastává 4. května v 5:41 SELČ. Do poslední čtvrti pak Měsíc docouvá 11. května ve 12:35 a do novu 18. května v 6:12. V první poloviněkvětna budeme Měsíc vídat ráno. Koncem měsíce už jej zastihneme na večerní obloze, v první čtvrti bude 25. května v 19:18.

Za Merkurem, druhým kohoutem na květnovém smetišti, se musíme (v tomto článku už podruhé) vydat proti proudu času, protože jeho největší sláva, již sliboval dubnový topocentrický pohled na vesmír, připadá hned na začátek května. Už od konce dubna lze totiž Merkur vídat v červáncích nad západním obzorem. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosáhne Merkur 7. května, jenže v té době už bude jeho jas klesat. Zatímco na přelomu dubna a května je jasnější než Saturn, o týden později už bude mít hvězdnou velikost 0,2 a bude dále slábnout. Když na Merkur zaměříme dalekohled, hned zjistíme proč. Merkur totiž, podobně jako náš Měsíc, střídá fáze – část planety je osvětlená Sluncem, zbytek má noc, takže vidíme jen srpek. Všimněme si, že srpek Merkuru má tvar písmene D, což by v případě Měsíce znamenalo, že dorůstá, ale u Merkuru je to opačně – couvá, neboli ztenčuje se. Podobné je to také u Venuše. V případě obou planet je střídání fází v opačném pořadí než u Měsíce důkazem, že obíhají okolo Slunce a nikoli kolem Země. V 17. století to byl důkaz veledůležitý:

Fáze Merkuru v květnu 2015

Období viditelnosti Merkuru skončí v polovině května, a přestože předchozí odstavce možná vyzněly tak, že Merkur nebude na obloze nic moc, je třeba zdůraznit, že počátek května je období nejlepší viditelnosti Merkuru na večerní obloze v letošním roce. Lepší to prostě nebude. Poslední dnešní obrázek ale odhaluje, že tou třetí, která se směje na celé kolo, je Venuše. Na večerní obloze je nedaleko Merkuru a svým jasem jej zcela zastíní (jak někoho zastínit jasem by byl námět na samostatný jazykozpytný traktát, ale to teď nechme stranou).

 Merkur a Venuše na večerní obloze 6. 5. 2015

S hvězdnou velikostí -4,1 (ano záporná hvězdná velikost skutečně znamená mimořádně velký jas) je Venuše po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem vůbec. A dále zjasňuje, takže zůstáváme u příslibů – v největší úhlové vzdálenosti od Slunce bude Venuše v červnu a nejjasnější v červenci. Kvůli absenci tmy okolo období letního slunovratu však bude v následujících měsících Venuše jako Večernice zářit na mnohem světlejší obloze.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90