Letní čas už zůstane natrvalo

středa 1. duben 2015 15:41

Záležitosti, které se teprve chystají a podléhají schválení různými administrativními a politickými procesy, by neměly být zveřejňovány dopředu. Tentokrát ale jde o věc, která mě natolik nadzvedla, že se dopouštím chyby v podobě tohoto článku v blogu.

Jak víme, minulý víkend byl zaveden tzv. letní čas. Vytrvale v tomto blogu proti tomuto nesmyslu brojím a stejně vytrvale nereaguji na diskusní příspěvky tázající se po tom, co mi na letním čase vlastně vadí.

Stručně shrnu: všechno.

Je to paskvil, který se v historii zaváděl vždy v době krizí a válek. Ekonomové věří, že pomáhal šetřit náklady, především na výrobu elektrické energie. Odhlédněme od možnosti, že úspora byla jen iluzorní – ušetřili výrobci elektřiny (většinou státní), ale nepřímo tím vznikly náklady jinde, takže doufejme, že výsledek šetření nakonec nebyl záporný.

Krátká odbočka - vzpomínka:

Za premiérování Václava Klause (údajně ekonom) jsem slyšel ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu vyčíslení oné úspory na 200 milionů korun ročně. Tj. pouhých 20,- Kč na jednoho obyvatele ČR za rok! Už tenkrát jsem prohlašoval, že Klausovi za celou naši rodinu rád tu stovku pošlu, jen ať už přestane s tím letním časem otravovat. (Tzv. letní čas se zavádí nařízením vlády, takže jsem plakal na správném hrobě).

Každopádně v dnešní době je jasné, že argument s úsporami je zcela irelevantní. A naštěstí i mezi veřejností sílí odpor k neustálému „šibování“ s časem. Naneštěstí se ale stalo, že národ, zcela zpitomělý neustálými změnami a zřejmě i tím, že ač se tomu času říká letní, zavádí se týden po začátku jara a ruší až uprostřed podzimu, už není schopen rozlišit, který čas je ten správný. Vede to až k takové absurditě, že na hvězdárnu přijde rozhořčený e-mail od člověka, který si na novou fasádu nechal udělat sluneční hodiny přesně spočítané naším odborníkem, a ony se mu od minulého týdne o hodinu zpožďují. Co jsme to prý za blbce a máme si to na našem webu dát do pořádku.

Nejhorší je, že se hlasitě se ozývají ti, kteří by si přáli zachování letního času, a chtěli by zrušit ten „zimní“!

Abych trochu osvětlil, o co se jedná: čas začali lidé už v pravěku odměřovat podle pohybu Slunce po obloze. Ať už den začínal východem Slunce nebo jeho západem, bylo měření času v souladu s přírodními cykly. V létě ovšem byly denní hodiny delší než noční a v zimě naopak (vidět to můžeme například na orloji v Praze). Takže postupem věků došlo k zavedení středního slunečního času, který dělil den na 24 stejně dlouhých hodin, začátek dne se přesunul na půlnoc a nakonec byl zaveden pásmový čas, vynalezena járovka, a tudíž práce za umělého osvětlení, a tím jsme ztratili poslední zbytky spojení s přírodou. A velké části populace (obávám se, že většině) už není jasné, že správný čas je ten, při kterém je poledne v poledne (tedy Slunce nad jihem). A ten se u nás jmenuje středoevropský (tedy nikoli zimní).

Ještě horší než nejhorší je pak informace, že trvalé zavedení tzv. letního času bude zanedlouho schváleno Evropským parlamentem. Informace je to kuloární, ale prý jistá. A jako z jiného světa zní zdůvodnění, proč europoslanci zvolili právě ten „letní“. On totiž tzv. středoevropský letní čas odpovídá ve skutečnosti východoevropskému neboli kyjevskému času. A zafixováním kyjevského času Evropa demonstruje solidaritu s Ukrajinou. Bizarní nápad!

Že je byl Stalin vůl a Putin je taky, jsem už jednou napsal. A (zatím) žiju. S Ukrajinci napadenými Ruskem cítím. Znám spoustu sympatických Ukrajinců, kteří se usadili v Česku. A nemám na mysli jen ty, kteří, zaměstnáni českou firmou, postavili náš dům. Znám výtvarníky, hudebníky, učitele. Necítím k Ukrajině a jejímu národu sebemenší zášť, ale prosím, ba křičím: Vraťte mi normální čas!!! Nechci ten kyjevský.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90