Rohlík

pátek 27. únor 2015 16:00

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2015. Bezesporu nejpřitažlivějším březnovým úkazem na obloze bude zatmění Slunce, které u nás uvidíme jako částečné. Bylo by ale dobré nezapomenout ani na planety. Dvě z nich můžeme přistihnout hned začátkem března při intimním sblížení na večerní obloze. A nezůstane jen u toho.

Na západě můžeme v těchto dnech spatřit jasnou Večernici – planetu Venuši – ve společnosti Marsu. Venuše je nejjasnější z planet na pozemské obloze, její viditelnost se bude ještě v dalších měsících zlepšovat a jasnost dále zvyšovat. Už teď ji ale nelze přehlédnout. Naopak Mars přehlédnout lze. Rudá planeta, jejíž největší sláva přijde zase až v příštím roce, se v červáncích nízko nad západním obzorem poněkud ztrácí, ale malým dalekohledem nebo triedrem ji za dobrých povětrnostních podmínek najdeme.

Venuše a Mars nad západním obzorem 4. 3. 2015

Pokud myslíte, že ono intimní sblížení se týká bohyně lásky a krásy a boha války, podařilo se mi vás zmást. K Venuši se totiž na začátku března doslova tiskne neviditelný záletník Uran. Planeta ztotožněná s bohem nebes je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu, ale 4. března ji najdeme pouhou desetinu obloukového stupně od Venuše. Nejtěsnější přiblížení nastane okolo 20. hodiny nad naším obzorem, ale lepší je dívat se už v 19 hodin, kdy budou planety výš na obloze. Obě budou společně viditelné v dalekohledu i při poměrně velkém zvětšení a malém zorném poli. Pokud nám bude přát počasí, můžeme Uran, s jehož identifikací mezi hvězdami bývá jindy potíž, pomocí Venuše snadno vyhledat:

Venuše a Uran v těsné konjunkci 4. 3. 2015

O týden později, 11. března okolo 17. hodiny, poctí Uran návštěvou také tu opodál přihlížející planetu Mars, ale to už bude mnohem níž nad obzorem a ve zbytcích červánků, takže to taková podívaná nebude. Kdybychom však neměli štěstí 4. března, bude to dostatečná náplast. Zvětšení na následující simulaci z programu Stellarium je stejné jako na předchozím obrázku, přiblížení Marsu a Uranu tedy nebude tak těsné, jako setkání Uranu s Venuší:

Mars a Uran v těsné konjunkci 11. 3. 2015

Po planetárním prologu nás čeká 20. března jarní rovnodennost (ve 23:44). Astronomická zima se s námi rozloučí dopoledne téhož dne velkolepým úkazem – Měsíc se ocitne v novu (v 10:36) a současně přesně mezi Zemí a Sluncem, takže na Zemi způsobí zatmění Slunce. Pás totality, tedy území, z nějž je zatmění pozorovatelné jako úplné, se táhne severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Pro pozorování z pevniny se v této oblasti nabízejí jen některá souostroví – Faerské ostrovy a Špicberky.

Z našeho území budeme moci pozorovat částečné zatmění. V pomyslném astronomickém středu republiky, na průsečíku 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky, úkaz začíná v 9:37 a končí v 11:58. Měsíc u nás v 10:46 zakryje téměř 74 % průměru slunečního kotouče, takže ze Slunce zbyde na obloze jen takový hubený rohlík:

Částečné zatmění Slunce 20. 3. 2015 v ČR

Při pozorování Slunce je třeba si chránit zrak – české normy předepisují filtr odpovídající filtru na sváření minimálně č. 12, pro pohodlné pozorování Slunce bych ale doporučil č. 14 (čím vyšší číslo, tím tmavší filtr). Nikdy nepozorujte Slunce dalekohledem přímo bez filtru, hrozí ztráta zraku! Pokud si oči ochráníme, spatříme něco takového (údaje na tomto obrázku platí pro Hradec Králové, a tudíž se mírně liší od výše uvedených):

Částečné zatmění Slunce 20. 3. 2015 vůči obzoru v ČR 

Pokud jde o možnost opakování zážitku z 20. března, pak následující zatmění, pozorovatelné z našeho území alespoň jako částečné, nastane 10. června 2021. Dvacátá léta tohoto století budou na zatmění viditelná od nás bohatá. Další zatmění Slunce uvidíme v letech 2022, 2025, 2026, 2027 a 2029. Naopak mezi lety 2039 a 2048 žádné od nás pozorovatelné zatmění Slunce nenastane. Všechna tato zatmění však uvidíme jen jako částečná. Poslední zatmění Slunce pozorovatelné od nás v tomto století nastane 23. 7. 2093 a bude prstencové. Na úplné zatmění Slunce se ale můžeme těšit až 7. října 2135 – to bude pás totality procházet například přes Liberec, Hradec Králové a Ostravu.

Vraťme se však ještě do března 2015. Po celou noc můžeme na obloze pozorovat planetu Jupiter a ráno pak Saturn. Měsíc je 5. 3. v úplňku (v 19:04), 13. 3. v poslední čtvrti (18:47), 20. 3. v novu (10:36) a do 27. 3. ještě stihne dorůst do první čtvrti (8:42).

Všechny časové údaje v tomto povídání jsou uvedeny ve středoevropském čase. A pak se ozve ržání politicko-úřednického šimla a všichni si, jako dobře ochočené stádo, nesmyslně posuneme hodiny na tzv. letní čas. Slunce a hvězdy o tom ale nic netuší, takže budou dále vycházet a zapadat podle času středoevropského, jen my v tom budeme mít zmatky. Zase až do poloviny podzimu, kdy to šílenství přejde. Doufejme, že brzy přejde nadobro a přirozený čas bude platit po celý rok.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90