Mars opět na řadě

úterý 2. září 2014 19:25

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2014. Planety pokračují ve vyklízení pozic. Venuše je pozorovatelná jen přibližně do poloviny měsíce, na večerní obloze se ještě, díky tomu, že soumrak s blížící se podzimní rovnodenností přichází čím dál dřív, drží Mars a Saturn. Merkur je nepozorovatelný. Jediná planeta, jejíž viditelnost se zlepšuje, je Jupiter. Přesto se na obloze dějí úžasné věci. A pokud jde o výzkum Sluneční soustavy, přestože Mars je teď na obloze sotva vidět, bude zase jednou hrát hlavní roli.

Ne, opravdu nebude Mars na obloze veliký jako vrata od chéva (ten hoax se i více než deset let od svého vzniku překvapivě drží a letos k nám 27. srpna na hvězdárnu přivedl padesát zvědavců). Řeč bude o tom, že k Marsu koncem loňského roku zamířily dvě sondy. Jako první startovala Mars Orbiter Mission (MOM) populárně zvaná Mangalyaan. Indická agentura pro kosmický výzkum (ISRO) ji prezentuje především jako technologickou misi. Američané sondu MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) vyslali ukázkově hladkým startem 18. listopadu 2013. Právě letos v září se obě sondy dostanou do cíle své cesty. Sama cesta je pro ně tak trochu cílem; žádná z nich totiž na rudé planetě nepřistane. MAVEN má podle plánu dorazit 22. září 2014, MOM o dva dny později, přičemž obě sondy zaujmou velmi protáhlé orbity okolo planety a budou tedy stále obíhat. Umožní to kombinovat detailní výzkum povrchu a atmosféry s měřeními, jež vyžadují větší odstup. Po stále úspěšně pracujících robotech Opportunity a  Curiosity na povrchu Marsu je orbitální průzkum v tuto chvíli dalším nezbytným krokem na cestě za poznáním planety.

Indická sonda Mangalyaan při pozemních testech

Indická sonda Mangalyaan při pozemních testech (zdroj: www.isro.org)

Planeta Merkur se v září dostává do největší úhlové vzdálenosti směrem na východ od Slunce, ale je zcela nepozorovatelná, protože je vůči obzoru pod nevýhodným úhlem. Napoví můj oblíbený graf, na němž jsou období, kdy je Merkur po západu Slunce nad obzorem, vyznačena žlutě – je vidět, že v září se Merkur sotva doplazí k občanskému soumraku:

Graf viditelnosti Merkuru v roce 2014

Venuše se s ranní oblohou definitivně rozloučí těsným přiblížením k Regulu – nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lva. Nejmenší vzdálenost bude oba světelné body dělit 5. září okolo 19. hodiny, ale to budou pro nás hluboko pod obzorem. Regulus je navíc hodně slabý, takže až jej budeme 5. nebo 6. září ráno v blízkosti Venuše hledat, určitě nás potěší, že máme malý dalekohled nebo alespoň triedr.

Další blízká setkání chystá Měsíc. Kdyby byl býval nepropršel poslední prázdninový den, mohli jsme jej zastihnout nedaleko Marsu. Počátkem září Měsíc dorůstá na večerní obloze. První čtvrť nastává 2. září ve 13:10 (SELČ) a úplněk 9. září ve 3:37.

Poté, 11. září, se Měsíc sotva protáhne okolo Uranu. Ve 3:40 najdeme Uran necelý půlstupeň jižně od středu Měsíčního disku, a protože zdánlivý průměr Měsíce činí také půl stupně, bude Uran od jeho okraje vzdálený jen čtvrt stupně. Uran v blízkosti Měsíce není pozorovatelný prostým okem, ale je dost jasný na to, abychom jej uviděli jako namodralou hvězdičku už v malém dalekohledu. Při větším zvětšení rozlišíme i to, že planeta se přece jen jeví jako kotouček (na rozdíl od hvězd, které vypadají jen jako svítící body). Nejdůležitější dobrou zprávou je, že to divadlo budeme mít vysoko nad jižním obzorem. Jen si budeme muset poněkud přivstat.

Měsíc a Uran 11. 9. 2014 

Měsíc a Uran 11. září 2014 ve 3:40 SELČ (simulace pomocí programu Stellarium, sever je nahoře)

Poslední čtvrť nastává 16. září ve 4:04 SELČ a 20. září uvidíme srpek couvajícího Měsíce ráno nedaleko Jupiteru. Toto přiblížení však už nebude nijak těsné. Podstatně blíž se Měsíc dostane k Saturnu. Nejprve však zmizí ve sluneční záři, protože se 24. září dostane do novu. Za několik dní – 28. září okolo 6. hodiny ranní dojde dokonce k zákrytu Saturnu Měsícem, ale tentokrát špatná zpráva říká, že to bude hluboko pod naším obzorem. Saturn je u nás vidět večer. Od 27. do 29. září však uvidíme na obloze vedle sebe nejen Měsíc a Saturn, ale také Mars a hvězdu Antares.

Mimochodem, právě díky blízkosti Antaru a Marsu se budeme moci přesvědčit, proč nejjasnější hvězda ze souhvězdí Štíra nese právě takové jméno. Římský bůh války Mars, který dal jméno krvavě rudé planetě, měl předobraz v řeckém Áreovi. A jméno hvězdy Antares vzniklo podle vzoru Arktida – Antarktida. Antares má totiž úplně stejnou barvu a někdy také stejnou jasnost, jako Mars. Poznáte na obloze, který je který? Za zkoušku to rozhodně stojí! A aby toho nebylo málo, spolu s Měsícem, Marsem, Saturnem a Antarem se ve stejné části oblohy pohybují ještě planetka Vesta a trpasličí planeta Ceres. Tu první zkoumala nedávno sonda Dawn, k té druhé se tatáž sonda právě přesouvá.

Seskupení nebeských těles na večerní obloze koncem září 2014

Seskupení Měsíce, planet a dalších nebeských objektů na večerní obloze koncem září (simulace pomocí programu Stellarium)

Ta nejsmutnější formalita na závěr: 23. září ve 3:28 skončí léto. Tzv. letní čas ale nekončí, vstáváním do tmy nás bude mučit ještě téměř do poloviny podzimu. Skončím optimisticky. Po třiadvacátém září se už zase bude blížit léto. Začne už za tři čtvrtě roku :-)

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90