Těžká řeč rytíře Luběněckého

pátek 14. únor 2014 12:55

books.google.com

aneb Astronomie v Nerudově poezii XVIV. V nerudovském seriálu se už potřetí zabýváme básní Seděly žáby v kaluži ze sbírky Písní kosmických. Je tak vydatně nabitá astronomií, že i tentokrát se pohneme jen o necelou píď. Zůstaneme ve druhé strofě.

XXII.

O kometách že těžká řeč,
rozhodnout že to nechce,
míní však, že by nemělo
soudit se příliš lehce.
Nejsou snad všecky nešťastny,
nejsou snad zhoubny všecky,
o jedné ale vypráví
sám rytíř Luběněcki:
sotva se její paprsky
odněkud k nám sem vdraly,
v skutku se v glinské hospodě
hanebně ševci sprali.

V minulých dvou kapitolách jsme vyšetřovali zač je hvězdářům loket a strouhali ze Slunce planety, pustili jsme se dokonce i do výpočtů. Dnešní pátrání po astronomii v Nerudově poezii bude oproti předchozím dvěma částem trochu oddychové. Pasáž o kometách patří k nejcitovanějším. Obsahuje konstatování, že komety byly považovány za nešťastná znamení. Také je z veršů cítit stopa nejistoty ohledně původu komet, možná jisté nevyzpytatelnosti. I když v Nerudově době byly známy periodické komety, většina se jich objevovala nečekaně a náhle. Skvostné je spojení „těžká řeč“ a „soudit se příliš lehce“.

Největší záhadou se ale zdá být onen rytíř Luběněcki. Úplně všechny jazykové a literární rozbory a téměř všechny astronomické výklady o kometách, které píseň citují, taktně rytířovu existenci ignorují. Studenti v diskusích nad čtenářskými deníky, které opisují (pardon – sdílejí) na internetu, nad ním kroutí hlavou a tážou se kdo to vlastně byl. Evidentně jej tedy mlčením přecházejí i češtinářky a češtináři. Mnozí jej považují za fiktivní postavu.

Řešení zní takto:

Stanislaw LubienieckiPolský šlechtic Stanisław Lubieniecki  se narodil v roce 1623 v obci Rakow v okrese Kielce, která tehdy čítala několik stovek obyvatel, ale byla centrem církevní organizace polských bratří – kalvinistické sekty, označované jako ariáni - Arius (250–336 n. l.) byl alexandrijský kněz, který učil, že Ježíš je podřízen Otci, níkajský koncil (325 n. l.) jeho názory zavrhl. Ariáni v Rakowě založili i vysoké učení a na tamější akademii také studoval Stanisław Lubieniecki. V nábožensky rozbouřené Evropě však začali být ariáni pronásledováni, jejich rakowská akademie zrušena. Lubieniecki dále studoval ve Francii a Nizozemsku. V Leidenu diskutoval s Descartem o pohybech Země. Během vpádu Švédů do Polska stál v čele delegace polských bratří, která žádala Karla X. Gustava o navrácení náboženských svobod ariánům. V roce 1657 odešel do Švédska a o rok později byl formálně odsouzen k vyhnanství a uchýlil se pod ochranu dánského krále Fredericka III. Zemřel v Hamburku v roce 1675; je podezření, že byl otráven rtutí (osudy některých astronomů 16. a 17. století jsou si podezřele podobné).

Je považován za astronoma, historika a spisovatele. Všechny tři tyto profese spojil v díle Theatrum cometicum, které poprvé vyšlo v Amsterodamu v roce 1668. Leidenské vydání z roku 1681 je přístupné na Google Books. Theatrum cometicum sestává ze dvou knih (částí). První je kompilace záznamů o kometách včetně map jejich pohybu na obloze, ale také kronikářských zápisů o kometách. Jsou citovány v latině a též v originálním jazyce, z nějž pocházejí. Druhá část je „všeobecnou historií všech komet od biblické potopy do roku 1665, kterých je 415…“ Jako historický pramen je dílo cenné dodnes. Z písně Seděly žáby v kaluži je zřejmé, že Jan Neruda o Lubienieckého knize věděl, možná měl možnost ji přímo číst. Pasáž o ševcích v glinské hospodě se zdá být typickým citátem z kronikových záznamů té doby.

Několik ukázek z Theatrum cometicum; vydavatel Petri van der Meersche, Leiden, 1681 (elektronická verze z Google books):

S. Lubieniecki: Theatrum cometicum - titulní strana

Záznamy o kometách:

S. Lubieniecki: Theatrum cometicum - záznamy o kometách

Vývoj ohonu komety z roku 1665:

S. Lubieniecki: Theatrum cometicum - vývoj komety 1665

Dráha komety z roku 1664 (souhvězdí Havran, Pohár a Hydra):

S. Lubieniecki: Theatrum cometicum - dráha komety 1664

Pokud jde o komety samotné, víme toho mnohem víc než Nerudův žabák. Tušíme cosi o tom, že jejich zásobárnou je Oortův oblak obklopující vnitřní Sluneční soustavu, že představují zbytky stavebního materiálu, z něhož se kdysi tvořily planety, myslíme si, že na Zemi přinesly vodu a možná i život. Kosmické sondy zblízka vyfotografovaly jádra komet, lapaly prachové částečky, vystřelovaly do nich projektily… A při tom jsme na tom pořád vlastně stejně. Vlasatice zůstávají nevyzpytatelnými objekty lehkých mravů. Nedávno nám to předvedla kometa ISON, která slibovala nebetyčně krásnou podívanou, a nakonec se před očima astronomů rozpadla na prach. Jan Neruda měl pravdu. O kometách je opravdu těžká řeč.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90