Její Jasnost Jitřenka

pátek 31. leden 2014 12:36

aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2014. Na obloze se tento měsíc činí planety. Jupiter je stále ještě viditelný téměř po celou noc, na začátku února můžeme zahlédnout Merkur, několikrát se vyznamená Mars za asistence Saturnu, ale nejzářivější ze všech bude Venuše.

Merkur byl 31. ledna dopoledne v největší východní elongaci, to znamená největší úhlové vzdálenosti, od Slunce, konkrétně 18°. To nevypadá jako mnoho, a také to mnoho není. Merkur „umí“ i 28°, což předvede letos v březnu. Jenže ono také záleží na tom, pod jakým úhlem vůči obzoru planeta zapadá či vychází a v jaké je výšce oproti Slunci. Zatímco v březnu Merkur neuvidíme vůbec, na přelomu ledna a února máme přece jen šanci jej večer na jihozápadě zahlédnout v červáncích nízko nad obzorem. Brzy ale zmizí z dohledu, 15. února projde Merkur dolní konjunkcí, bude tedy mezi Zemí a Sluncem, a tudíž nepozorovatelný.

Měsíc v konjunkci s Merkurem 1. 2. 2014

Hned 1. února se s Merkurem potká tenoučký srpek dva dny starého Měsíce. Do první čtvrti Měsíc doroste 6. února (20:21 SEČ). Poté se 11. února Měsíc setká s Jupiterem, který je po lednové opozici se Sluncem, kdy byl přesně naproti Slunci, pořád ještě vidět kromě jitra po celou noc a září jako nepřehlédnutelně jasná hvězda v souhvězdí Blíženců. Úplněk nastává 15. února v 0:52 a poslední čtvrť 22. února v 18:15. Novu se letos v únoru nedočkáme, protože jeden nastal 30. ledna a ten příští bude až 1. března. Je pozoruhodné, že když v únoru chybí některá z hlavních měsíčních fází, nikdy se o tom nemluví. Nejspíš se to od krátkého února jaksi automaticky očekává. Při tom je ta situace docela vzácná. Podobně vzácná, jako například druhý úplněk v jednom měsíci, o kterém se (mylně) jako o Modrém úplňku mluví a píše vždycky.

Měsíc chystá ještě jedno fotogenické představení. Tentokrát ve spolupráci s Venuší, která je Jitřenkou. Srpek couvajícího Měsíce se k Venuši přiblíží 26. února. V okamžiku velmi těsné konjunkce (spojení), která nastane v 5:39 SEČ, budou Měsíc s Venuší 8° nad jihovýchodním obzorem a jejich úhlová vzdálenost bude 0,6°. To je jen o desetinu obloukového stupně víc, než činí průměr samotného měsíčního disku. Při pohledu očima bude setkání dvou nejjasnějších objektů noční oblohy vypadat takto:

Konjunkce Měsíce s Venuší 26. 2. 2014

V dalekohledu pak ještě lépe:

Konjunkce Měsíce s Venuší 26. 2. 2014 - detail

Za pozornost přitom stojí, že srpky Měsíce i Venuše jsou shodně orientované – ze severní polokoule Země se jeví jako písmena C, ale zatímco Měsíc couvá, Venuše naopak dorůstá.

I když největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosáhne Venuše až v březnu, v únoru bude nejjasnější. Jasnost Její Jasnosti Jitřenky závisí na její vzdálenosti od nás a od Slunce, ale také na její fázi (tvaru srpku). Když v lednu procházela Venuše mezi Zemí a Sluncem, dělila nás od ní vzdálenost necelých 40 miliónů kilometrů. Její srpek měl v tu chvíli největší úhlový průměr, ale byl velice tenoučký. Od té doby se od nás Venuše vzdaluje, její srpek se zmenšuje, ale zároveň „tloustne“, takže planeta na obloze zjasňuje. Nejvyšším leskem se pochlubí 15. února. Poté sice stále ještě dorůstá, ale zvyšující se vzdálenost od Země způsobí, že její jasnost klesá. Až bude Venuše v úplňku, trochu se zase vzpamatuje, ale protože bude od nás vzdálená téměř 260 miliónů kilometrů, jasnosti srovnatelné s tou současnou nedosáhne. Navíc bude při pohledu ze Země schovaná za Sluncem a vůbec ji neuvidíme. Maximální jasnost Venuše tedy nastává vždycky přibližně měsíc před průchodem mezi Zemí a Sluncem a měsíc po něm. Obdobím největší slávy Venuše jsou tak v letošním roce měsíce únor a březen, nápadnou Jitřenkou však zůstane až do září.

V minulém topocentrickém pohledu na vesmír jsem naznačil, že letošní dění na obloze se bude odehrávat mezi Venuší a Marsem. Pokud jde o ten Mars, vychází v polovině února už ve 22:30 a je tedy kromě večera vidět po celou noc. Nachází se v souhvězdí Panny, a protože se blíží do dubnové opozice se Sluncem, chystá se předvést svou pověstnou kličku. Letos ji budeme moci sledovat díky hvězdě Spice, kterou bude míjet celkem třikrát. Poprvé 4. února, kdy bude Mars 4,6° severně od Spiky. Když se do Panny 19. února přihrne ještě Měsíc, vytvoří se spolu s nedalekým Saturnem na obloze docela pěkná skupinka. Bude pozorovatelná od 19. do 22. února, přičemž 21. února projde Měsíc těsně kolem Saturnu (0,8°), ale největší přiblížení nastane večer ještě pod naším obzorem. My budeme moci celou skupinu pozorovat až dlouho po půlnoci:

Seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky 20. 2. 2014

Možná jste si všimli, že hned tři úkazy popisované v dnešním topocentrickém pohledu na vesmír připadly na 15. únor. Na závěr přidám ještě jeden. Vás, kteří se také těšíte, až ta zima přejde, snad potěší informace, že léto začíná letos také 15. února – ovšem na severní polokouli Marsu.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90