Holstovy zmatené planety

pátek 13. prosinec 2013 19:30

Planety
Jan Veselý

Filharmonie Hradec Králové včera (12. 12. 13) uvedla koncert postavený výlučně na hudbě echt britských autorů. Mám chuť napsat všech britských autorů. Purcell byl jmenován v názvu skladby Benjamina Brittena, o Vaughan Willamsovi se stručně zmínil Lukáš Hurník, který vede pravidelné předkoncertové besedy s posluchači. Na úvod zazněla Serenáda pro smyčce (e moll) od Edwarda Elgara. Druhá polovina koncertu patřila suitě Planety Gustava Holsta.

K Elgarově skladbě jen poznamenám, že pokud jste se narodili v Británii, je to samo o sobě životní výhra. Víc kritizovat nebudu.

Brittenův Průvodce mladého člověka orchestrem op. 34: Variace a fuga na Purcellovo téma pro orchestr a vypravěče ad libitum se ukázal být opravdovým pokladem a pro mě vrcholem večera. Jelikož tentokrát nebylo libo zapojit vypravěče, zazněla jen orchestrální složka bez výkladu. Rád bych to někdy slyšel, třeba na koncertě pro děti, i s tím vypravěčem. To pro porovnání. I bez něj je to nádherné školení v hudbě. Jednotlivé skupiny nástrojů se střídají v „sólech“ obměňujících hlavní téma, zatímco ostatní nástroje, aby se hráči nenudili, hrají na honěnou (jak ostatně doslovně popisuje název skladby). Posluchači se u toho nenudí v žádném případě. Včera, bezesporu, také díky (jako vždy) spontánnímu výkonu dirigenta Petra Altrichtera a standardnímu (tj. skvělému) výkonu Filharmonie Hradec Králové.

Po přestávce přišly na řadu ty nešťastné Holstovy Planety. Nešťastné pro Gustava Holsta, protože se kvůli nim stal autorem jedné skladby. A nešťastné i pro mě, protože mě kvůli jednoznačně určenému programu v kombinaci s mojí profesí neustále pronásledují. A nabývám dojmu, že pronásledují nejen mě. Gustav Holst totiž určil pořadí jednotlivých částí suity takto: Mars – Venuše – Merkur – Jupiter – Saturn – Uran – Neptun. A ještě prohlásil, že jde o vyjádření symboliky planet nikoli z pohledu astronomie, ale z hlediska astrologie. A když se k tomu přidá tvrzení, že Holst byl hinduista a spiritista, vznikl naprosto dokonalý zmatek.

Když se do jednotlivých částí zaposloucháte, zjistíte, že hudební motivy velmi přesně (až prvoplánově) korespondují s vlastnostmi připisovanými antickým bohům, již dali planetám jména. Mars je představován hřmotným pochodem (pochodovat bych ale na těch pět dob nechtěl), Venuše zní étericky, poddajně a křehce, Merkur bezstarostně a přelétavě, v Saturnu dominuje pohyb kyvadla hodin tak jednoznačně, že spojitost s bohem času (Řekové mu říkali Kronos) nepřeslechne ani hluchý. Vynechal jsem Jupiter. Ten zní jako bujarý hudební doprovod ke kolotoči na pouti a s hromovládcem a nejvyšším z bohů má pramálo společného.

Kromě antické mytologie Gustav Holst do planet evidentně, ač to popřel, zakomponoval i soudobý pohled na planety z hlediska astronomie a dokonce fyziky. Týká se to těch planet, jež ve starověku nebyly známy. Uran jako chemický prvek byl objeven v roce 1789 a pojmenován po tehdy teprve osm let známé planetě. V Holstově Uranu zní rychlý pohyb elementárních částic. Neptun, jakožto poslední planeta Sluneční soustavy (tehdy s malým s, jiné známy nebyly), zní v Holstově podání jako postupně umrtvující přechod do prázdnoty či, chcete-li, nicoty – nic, co by připomínalo boha moří. Na druhou stranu, hledání souvislostí s astronomickými poznatky o podmínkách panujících v atmosférách a na površích planet je další scestí, na které se vykladači často pouštějí. V době vzniku skladby (1914 – 1916) o nich i astronomové věděli jen málo.

Ono zdánlivě matoucí pořadí planet v Holstově suitě částečně vychází z tehdy astronomy obecně přijímaného názoru na vznik a vývoj planet postupným oddělováním materiálu ze Slunce. Planety vzdálenější od Slunce byly podle této teorie starší. V umění to vyjadřovaly třeba obrazy Merkuru jako dítěte, Venuše v podobě mladé dívky, Země zralé ženy, Marsu válečníka plného sil, Jupiteru jako člověka na vrcholu kariéry, Saturnu jako zmoudřelého muže a Uranu a Neptunu jako postupně stárnoucí bytosti směřující k rozpadu na prach – ten měly představovat komety vracející se do lůna, ke Slunci. Přesně takto, ale mnohem lepší formou, to popsal například Jan Neruda v Písních kosmických.

Z tohoto úhlu pohledu tedy ukazuje Holstovo řazení planet na jednoduchou logickou konstrukci: Mars jako představitel mužství a Venuše reprezentující ženství zplodí nový život, jehož vývoj pak sledujeme od dětského Merkura, přes kolotočáře Jupitera plného sil a moudrého Saturna až k umrtvení a v prach obrácení v podobě Neptuna. Jde tedy o zobrazení lidského životaběhu. Do tohoto pohledu na Holstovu řadu planet zase, tím jak zní, nepasuje Uran.

Všimněte si, že jsme zatím nenarazili na žádnou astrologii. Ani nemohli. Ona tam prostě není. Ani v řazení planet, ani ve vlastnostech jim připisovaných. Přátelé hudební teoretici a historici, nezlobte se, jsem si téměř jistý tím, že Gustav Holst svým výrokem o astrologických souvislostech prostě jen mlžil. Jediný otisk astrologického pohledu na planety je v tom, že jde o suitu v sedmi větách. Starověkých astrologických planet bylo právě sedm. (Proč ostatně myslíte, že máme sedm dní v týdnu a v řadě jazyků se dny podle planet i jmenují?) Mezi astrologické planety ale patří i Slunce a Měsíc. Právě ty jsou z pohledu astrologie – nejen té současné, poněkud parodické, ale hlavně té původní, východní astrologie, jejíž kořeny společné s astronomií najdeme už ve starověké Mezopotámii – nejsilnější a právě ony představují mužský (Slunce) a ženský (Měsíc) princip. V Holstově suitě ale dvě astrologicky nejdůležitější planety zcela chybí. Uvažovat o dokomponování Pluta jakožto deváté planety, aby se z numerologického pohledu uzavřela celá číselná řada, je v této souvislosti zcela irelevantní – to je také odpověď na otázku, proč Holst Pluta, objeveného 4 roky před jeho smrtí, dopsat odmítl.

Shrneme-li všechny tyto tři přístupy dohromady, dostaneme program Holstových planet. Je marné hledat v tom systém. Spiritista Holst prostě, zdá se, tápal, a proto tápou i posluchači. Nejblíž k pravdě, pokud jde o genezi díla, bude asi věta Lukáše Hurníka o tom, že skladatel se při komponování stará především o to, jak do tóniny, tempa a rytmu, které zvolil, co nejlépe poskládat noty. Na nějakou mystiku mu v tom nezbývá moc místa.

A pokud jde o to poskládání not, jeví se mi symptomatické, že diskuse o Planetách se vždycky točí okolo programu suity a nikdy se netýkají hudby samé. Jakoby za to ani nestála. Mám ten pocit, že opravdu nestojí. Je řízná – snivá – hravá – pouťová – pomalá – neklidná a opět  p o m  a   l   á… Posluchačsky vstřícná, tak přehledně členěná, že je radost sledovat v programu koncertu, jak to odsýpá (což mnozí posluchači včera s dětinským nadšením činili). S výjimkou Uranu, který mě vždycky znovu a znovu překvapuje, v Holstových planetách nějaké podstatné hudební sdělení postrádám. Rozpačitý dojem (který většina vstoje aplaudujících zřejmě nesdílela) jen podtrhl Pražský filharmonický sbor.

A ještě vzkaz pro pana dramaturga: Zařadit do jedné abonentní řady koncert žhavě současné hudby (Dutilleux, Henze a Salonen) a hned příště takovouhle porci popkultury? To svědčí o nezměrné víře v posluchačskou pružnost a absorpční schopnosti. Slibuji, že to vydržíme.

Jan Veselý

dondatkonení zač21:5215.12.2013 21:52:42
Jan VeselýMoc díky16:0115.12.2013 16:01:39
dondatkoprůvodce orchestrem23:3114.12.2013 23:31:34
Marek TrizuljakSkvělá planetární recenze06:4014.12.2013 6:40:29

Počet příspěvků: 4, poslední 15.12.2013 21:52:42 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
6,68

Seznam rubrik

Tipy autora