Nezapomeňte na kometu

čtvrtek 29. srpen 2013 11:12

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2013. Léto rychle a jistě končí. To astronomické přesně 23. září ve 22:43. Do konce léta ozdobí oblohu několik setkání Měsíce s planetami a na podzim už se budeme moci začít těšit na kometu objevenou právě před rokem.

Planety spolu s Měsícem se do toho pustí zostra hned na začátku září. Vlastně už 31. srpna večer nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem. Protože je ale Jupiter vidět až ve druhé polovině noci, užijeme si jejich setkání na obloze až v září – Jupiter vychází 1. září 16 minut po půlnoci, což v kyjevském čase (KČ), který máme nedobrovolně na hodinkách, znamená v 1:16. Společně s Jupiterem je ráno vidět také planeta Mars, kolem níž Měsíc projde 2. září okolo sedmé hodiny (KČ). Po obě první zářijová rána tedy budeme na východě moci pozorovat tenký srpek Měsíce couvající okolo dvou planet, z nichž jedna nás zaujme svou jasností a druhá nápadnou rudooranžovou barvou (s nadcházejícími předčasnými volbami to souvisí jen okrajově).

Měsíc blízko Marsu a Jupiteru 2. září 2013

O tři dny později, 5. září ve 13:36, se Měsíc ocitne v novu, aby se za další tři dny vynořil nad opačným, západním, obzorem v blízkosti planety Venuše. Setkání to bude poměrně blízké, ale ke konjunkci, při níž bude Venuše jen 1,2° severně od Měsíce, dojde 8. září až okolo 23. hodiny, a to už budou Venuše i Měsíc pod obzorem. Venuše zapadá krátce po půl deváté večer. Stejně jako na ranní obloze, jsou i na té večerní planety dvě. Méně nápadnou z večerních planet je Saturn, který definitivně opustil Pannu, v jejíž jistě příjemné společnosti dlel několik minulých let. Protože nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, upřesním, že do souhvězdí Panny se Saturn opět vrátí 28. června 2039. Jsem zvědav, kolik z nás to udrží v paměti :-). Nyní je pro nás podstatnější, že k Saturnu se přiblíží dorůstající Měsíc jen o den později než k Venuši, takže od 8. do 10. září si na večerní obloze vychutnáme další seskupení těles Sluneční soustavy.

Měsíc u Saturnu a Venuše 9. září 2013

Měsíc pak předvede další fáze v tradičním pořadí: první čtvrť nastane 12. září v 19:08, úplněk 19. září ve 13:12 a poslední čtvrť 27. září v 5:55. O den později, 28. září, se Měsíc opět setká s Jupiterem a za pár dní zase s Marsem, ale to už jsme vykolejili do října.

V září stojí za připomenutí ještě skutečnost, že se má od Mezinárodní kosmické stanice (ISS) opět oddělit japonská zásobovací loď HTV-4. Návrat do atmosféry (kde shoří) je plánován na 7. září. Přelety ISS a HTV-4 jsou však z našeho území v tomto období nepozorovatelné. K ISS by měla ještě v září zamířit pilotovaná loď Sojuz TMA-10M s tříčlennou částí expedice 37 a také poprvé nákladní loď Cygnus vynesená raketou Antares. Zvlášť v tom druhém případě ale start není úplně jistý – přece jen jde o první test takové mise.

Když už se nám jednou podařilo přepadnout do října, můžeme se do toho pustit i podruhé. Je načase připomenout kometu ISON. Ta byla objevena 21. září 2012, tedy opravdu už před rokem, a tehdy byla ještě za drahou Jupiteru. Na fotografiích tenkrát vypadala jako nenápadná tečka. Dnes už se podobá kometě se vším všudy – to znamená i s ohonem. V dubnu ji pozoroval také Hubblův kosmický teleskop.

Na základě jeho pozorování se odhaduje, že jádro komety měří okolo 5 až 6 kilometrů, což znamená, že není nijak velké. Známe i menší komety, ale například jádro té nejslavnější, Halleyovy, má rozměry 8x8x16 kilometrů a velikost jádra nejjasnější komety minulého století – Hale-Bopp – odhadujeme až na 40 kilometrů. Je-li ovšem jádro komety ISON malé, znamená to, že musí být velmi aktivní, když je pozorujeme v tak velké vzdálenosti relativně nevelkými přístroji (kometa byla objevena dalekohledem o průměru 40 cm). A hned se můžeme pustit do spekulace, že vysoká aktivita může souviset s křehkostí jádra, což zase snižuje pravděpodobnost, že přežije těsný průlet okolo Slunce. Což není dobrá zpráva, protože právě na tom přežití průletu perihéliem závisí viditelnost komety na naší obloze. Ale berte to tak, milí čtenáři, že jen maluji preventivního čerta na zeď. Kometa je zatím ještě tak daleko, že se z ní uvolňují především plyny – sublimuje zmrzlý oxid uhličitý. O budoucnosti hodně napoví, až se přiblíží k dráze Marsu, kdy se začne odpařovat i voda. To nastane 1. října a astronomové na kometu ISON u Marsu čekají v plné zbroji. O tom ale zase příště.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90