Čáp vzlétl do vesmíru

pondělí 5. srpen 2013 14:14

Start HTV-4
www.nasaspaceflight.com

Přesněji řečeno Kunotori, protože dnes bude řeč o japonském čápovi. A měl bych také vysvětlit, že vlastními silami se žádný čáp do vesmíru dostat nemůže. Pomohla mu samozřejmě raketa. A hlavně, přestože létá stovky kilometrů nad zemí, můžeme jej spatřit na vlastní oči. A třeba mu i zamávat.

V argotu, jímž mezi sebou komunikují odborníci na kosmonautiku, by měl první odstavec znít takto: Dne 3. 8. 2013 v 19:48:46 GMT vyslala JAXA k ISS pomocí rakety H-IIB zásobovací loď HTV-4.

No řekněte, nezní to skoro jako báseň? Vždycky (a je to dost často), když takové věty čtu v časopisech typu Letectví a kosmonautika, váhám, jestli vůbec číst dál. Většinou to dočtu, protože mě buď zajímá, jak to dopadne, či bude-li celý článek stejně nezáživný, jako jeho úvod. Zákonitosti, které vypozoroval Jára Cimrman v divadle, evidentně platí i v jiných oborech. Překlad té skrumáže zkratek do jazyka lidí však může přinést řadu zajímavých informací. Posuďte sami:

GMT je zkratka všeobecně známá – Greenwiche Mean Time je čas, který platí na nultém poledníku, často se mu říká také světový čas. Na japonském ostrově Tanegašima, kde se popisovaná událost odehrála, však nebylo 19:48:46, a dokonce ani 3. srpna. Měli tam už druhý den ráno, protože díky otáčení Země jsou Japonci o 9 hodin napřed proti GMT (a mimochodem, s letním časem, na rozdíl od nás, neblbnou).

JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) je japonský úřad pro vesmír, příbuzný s institucemi, jako je americká NASA nebo evropská ESA.

ISS (International Space Station) je obytná stanice, která obíhá okolo Země, momentálně ve výšce něco málo přes 400 km, hostí šestičlennou, průběžně obměňovanou, posádku a je tak velká, že pokud letí nad našimi hlavami v příhodnou dobu, nemůžeme ji přehlédnout. Někdy svou jasností konkuruje i planetě Venuši, která je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na obloze. A právě k ní zamířila pomocí rakety HIIB (tady nemám co vysvětlovat, i jinak navýsost poetičtí Japonci vystačí s tím shlukem písmen, který vlastně není ani není zkratkou, protože delší název neexistuje; tak snad pro ty, kteří si na to potrpí, vložím informaci, že je „značková“ – vyrábí ji firma Mitsubishi) kosmická loď HTV-4. To HTV vlastně znamená HII Transfer Vehicle (takže v poezii jsme moc nepokročili) a je to nepilotovaná kosmická loď, která stanici na oběžné dráze zásobuje, jídlem, vodou, osobními potřebami pro posádku a také přístroji a náhradními díly. Naštěstí pro loď HTV mají Japonci i jméno Kunotori (americky se to přepisuje Kounotori), které znamená Čáp. O minulém víkendu se Čáp vznesl na oběžnou dráhu už počtvrté.

Mezi tou spoustou užitečných věcí, které Čáp na kosmickou stanici donese, je i nový člen posádky. Ne, že by snad nějaká kosmonautka byla v očekávání – na palubě Čápa se veze Kirobo, neboli Kibo Robot Project. Je to docela sympatický robůtek, který má humanoidní rysy. Možná i charakterové. Protože na rozdíl od „dospělého“ robonauta R2, který je na stanici už od února 2010, je Kirobo schopen komunikovat s posádkou hlasem. Měl by na stanici pobývat až do konce roku 2014, takže ho/o něm možná ještě uslyšíme.

Kirobo a jeho náhradník Mirata

Kirobo a jeho náhradník Mirata (zdroj: www.nasaspaceflight.com)

A také něco uvidíme na obloze. Ne že bychom se mohli podívat, jak nám Kirobo mává, na to ani největší pozemské dalekohledy nestačí. Kunotori ale bude na naší obloze k vidění i bez dalekohledu. Už jsem naznačil, že Mezinárodní kosmickou stanici můžeme „v příhodnou dobu“ vidět docela snadno. Ona příhodná doba nastává ve chvíli, kdy se u nás na zemi stmívá nebo už je tma, ale ve výšce 400 km nad povrchem planety je ještě světlo. Kosmické lodi a družice totiž nesvítí aktivně. Vidíme je, podobně jako Měsíc a planety jen díky tomu, že jsou osvětleny Sluncem. Šanci pozorovat nějakou družici tedy máme zpravidla ráno nebo večer. Předpovědi pozorovatelných přeletů Mezinárodní kosmické stanice lze najít například na serveru Heavens-Above. Odkaz vede na tabulku pro Hradec Králové, kterou lze ale použít pro celé Česko. V první polovině srpna se stanice nad našimi hlavami rozsvítí docela často. A teď to nejpodstatnější pro pozorovatele. Kunotori se bude ke stanici blížit několik dní. Postupnými manévry bude svou dráhu přibližovat ke stanici a ke spojení má dojít v pátek 9. srpna 2013. Budeme-li mít štěstí na počasí a na synchronizaci letového plánu s naším soumrakem, máme šanci pozorovat postupné přibližování Čápa ke stanici na vlastní oči. Podobně, jako jsme v minulosti mohli sledovat přibližování amerických raketoplánů. Je třeba varovat, že HTV je mnohem menší a tudíž na obloze méně nápadná než raketoplán nebo vesmírná stanice. Prostým okem však přece jen vidět bude. Ve středu a hlavně ve čtvrtek (7. a 8. srpna) možná už docela blízko stanice. Na serveru Heavens-Above je také tabulka pro Kunotori (HTV-4). Kvůli změnám dráhy, které tabulka nemůže dopředu postihnout, je dobré ji kontrolovat vždycky těsně před pozorováním. I čistí internetoví teoretikové na ní poznají, že se Kunotori blíží ke stanici, aniž by byli vystaveni nutnosti vystoupit do off-line prostoru nebo dokonce ven na vzduch – časy přeletů stanice a Čápa se budou sbližovat a od 9. srpna budou stejné. Lišit se znovu začnou až 5. září, kdy se má zásobovací loď od stanice odpojit. Přistání na Zemi se plánuje na 7. září.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90