Bizarní kosmický rekord

pátek 17. květen 2013 21:12

Opportunity se ohlíží za svými rekordními stopami.
NASA/JPL-Caltech

Když v prosinci 1972 pracovala na Měsíci dosud poslední lidská výprava, najezdili astronauti se svým lunárním vozidlem více než kterákoli z předchozích expedic Apollo. Až do 15. května letošního roku drželi v tabulkách NASA rekord.

Tento týden se ale po téměř 41 letech přepisovaly dějiny. Na první místo historických tabulek zaznamenávajících největší vzdálenost, jakou urazila Američany vyrobená vozidla po povrchu cizích vesmírných těles, se dostala sonda Opportunity, která už devět let brázdí svými šesti koly písčitý a kamenitý povrch Marsu. Ve čtvrtek, 16. května 2013, měla najeto 35,760 kilometrů. Ano, čtete správně. Ten znak mezi číslicemi neodděluje tisíce, je to skutečně desetinná čárka. Předchozí rekord lunárního roveru Apolla 17 byl překonán o celých 16 metrů! A to ještě není všechno. Opportunity stále pracuje, takže bude svůj náskok nadále zvyšovat.

Nemělo by nás zarazit, že k překonání tak „nesmírné“ vzdálenosti potřebovala Opportunity zmíněných 9 let. Jejím primárním cílem není závodit, ale prozkoumat co nejvíce zajímavých hornin na povrchu rudé planety, takže svoji jízdu často přerušuje dlouhými výzkumnými zastávkami. Kromě toho, sonda nemůže jezdit příliš rychle z bezpečnostních důvodů – kdyby narazila na kámen nebo zapadla do písku, ze Země jí na tu dálku nikdo nepomůže. Signál z Marsu na Zemi a zpět letí rychlostí světla řádově minuty nebo dokonce desítky minut, podle momentální vzdálenosti mezi planetami, takže sonda se po značnou dobu pohybuje v automatickém režimu, což musí činit pomalu, aby stihla sama reagovat na případné nepředvídané překážky.

Přesto nebude nezajímavé spočítat její průměrnou rychlost. Na Marsu je od 25. ledna 2004. Těch 35,76 km tedy urazila za 9 let a 111 dní, neboli 81600 hodin (včetně započítaných přestupných dní v letech 2004, 2008 a 2012). Průměrná rychlost tak vychází 0,00044 km/h, slovy čtyřicet čtyři stotisíciny kilometrů v hodině.

Na místě je tedy otázka: Dohoní Curiosity želvu? Achillea můžeme z problému klidně vynechat. Anebo lépe, abychom zůstali ve stejné závodnické kategorii, Dohoní Curiosity lunární rover? Tady je třeba přiznat, že odhlédneme-li od Zenónova paradoxu, měsíční vozidla řízená lidmi byla nesrovnatelně rychlejší než roboti popojíždějící po Marsu. Gene Cernan a Harrison Schmidt měli na ujetí donedávna rekordní vzdálenosti po měsíčním povrchu v roce 1972 pouhé tři dny. Nejrychlejším mimozemským závodníkem pak byl bezpochyby John Young, který během expedice Apolla 16 testoval, co lunární rover vydrží (foto NASA).

John Young závodí na Měsíci - foto NASA

Záznam lunární „Grand Prix“ komentovaný kameramanem Thomasem Mattinglym je k nalezení na youtube:

Apollo 16 - LRV "Grand Prix" - Rover

Ačkoli takové rekordy vypadají, že by patřily do kabinetu kuriozit, ve světě kosmonautiky a jejích fanoušků jde o seriózní disciplínu. Svědčí o tom i následující tabulka sestavená den po ustavení nového rekordu NASA. Zatím předposlední ze soutěžních vozidel, Curiosity, nevypadá se svými 700 metry na favorita. Má ale misi naplánovanou minimálně na dva roky. Zdrojem energie je navíc termočlánek využívající odpadní teplo z radioaktivního rozpadu plutonia, což je technologie s mnohem větší spolehlivostí a životností než panely fotovoltaických článků. Můžeme očekávat, že právě tato sonda, která na Marsu pracuje teprve 10 měsíců, se jednou stane dalším z želvích rekordmanů. Tabulka také ukazuje, že zpráva Nine-Year-Old Mars Rover Passes 40-Year-Old Record zveřejněná na webu NASA je jen bouří ve sklenici (americké) vody. Zpovzdálí se chápavě usmívají Rusové. Světový rekord totiž drží sovětský Lunochod 2 – po Měsíci najezdil celých 37 km!

Tabulka mimozemských rekordů - NASA/JPL-Caltech

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90