Tlumič vášní aneb Co předvede asteroid 2012 DA14?

středa 13. únor 2013 17:00

Když jsem minule psal o asteroidu 2012 DA14 jako generálce na Apophis, připojil jsem doušku, že i kdyby byl nad naším obzorem, nebude pozorovatelný očima. Mezitím ovšem médii proběhla výzva, aby si lidé nenechali průlet planetky okolo Země ujít a pozorovali jej, protože postačí menší dalekohled. Myslím, že je na místě, trochu utlumit vášně.

Je příjemné a chvályhodné, že se média věnují právě takovémuto tématu. Jen houšť! Na začátku této kampaně stojí tisková zpráva kolegů z České astronomické společnosti, kterou najdete na webu www.astro.cz. Ta zpráva je bezchybná, ale během letu mediálním prostorem poněkud zbloudila a nezasáhla ten správný cíl. Je to dobrá výzva pro astronomy-amatéry, ale u laických čtenářů webu (viz například www.lidovky.cz) či tisku může vyvolat přehnané očekávání.

Pustím se tedy do své oblíbené disciplíny uvádění zpráv na pravou míru.

Údaje o planetce a jejím pohybu po obloze jsou v těch zprávách přesné. Jen zopakuji, že největší přiblížení k Zemi nastane v pátek 15. února 2013 ve 20:25 SEČ. Astronomové trochu zpřesnili parametry dráhy, takže víme, že vzdálenost od středu Země bude ještě o (zanedbatelný) kousíček menší, než jsem psal před dvěma týdny: 34 051 km. Od povrchu Země to tedy bude o něco méně než 27 700 km. Protože rozměr Země v tomto případě není zanedbatelný, hodí se uvést, že k nám (České republice) se 2012 DA14 nejtěsněji přiblíží ve 20:40 SEČ na vzdálenost okolo 34 000 km (od zemského povrchu). V té době ale bude planetka těsně nad obzorem a hlavně skrytá v zemském stínu. Ze stínu se vynoří ve 20:48 v souhvězdí Panny ve výšce 5° nad východním obzorem a její zdánlivá hvězdná velikost bude odhadem 7,6.

A tady je třeba začít vysvětlovat a varovat:

5° nad obzorem je opravdu hodně nízko. Natáhneme-li ruku se zaťatou pěstí před sebe (raději ne moc prudce a ne proti jiné osobě, nemusela by pochopit, že jde o optický experiment) vidíme pěst pod úhlem přibližně 8°. „Položíme-li“ pěst na vzdálený horizont, dá nám to dobrou představu o poloze asteroidu vůči obzoru – bude kousek nad polovinou pěsti. Abychom v této výšce nějaký objekt viděli, musí být čistý vzduch a jasno až k obzoru. Ne, že by se to nestávalo, například 8. února to na pozorování těsné konjunkce Merkuru s Marsem docela vyšlo, ale budiž deklarováno, že je třeba mít kliku na počasí.

Přijímám argument, že planetka bude rychle stoupat po obloze, takže její výška nad obzorem se brzy zvětší. Dovolil bych si však upozornit, že současně bude také poměrně rychle klesat její jasnost. Vyjadřujeme-li ji jako hvězdnou velikost, pak za hodinu poklesne ze zmíněné hodnoty 7,6 na 8,6, tedy o jedničku. Zdá se vám to málo?

Asi bude užitečné učinit ještě odbočku k hvězdným velikostem. Původně empirické rozdělení hvězd pocházející ze starověku třídilo hvězdy do šesti škatulek – nejjasnější hvězdy byly 1. velikosti, ty slabší 2. velikosti, …, ty nejslabší 6. velikosti. Mluvíme o době, kdy lidé neznali dalekohled. Když později na astronomy přišla potřeba tu stupnici nějak kalibrovat a rozšířit i na hvězdy, které nejsou vidět očima, ukázalo se, že lidský zrak (oko ve spolupráci s příslušným mozkovým centrem) vnímá stupnici jasnosti značně nelineárně. Rozdíly v jasnosti svítících objektů lidé logaritmují. Dokonce i ti, kteří se chlubí tím, že matematice nerozumějí! A tak se stalo, že, když vidíme dvě hvězdy o různých hvězdných velikostech, pak ta, která nám připadá o jednu hvězdnou velikost jasnější, je ve skutečnosti jasnější dvaapůlkrát. A ta, která se nám jeví jasnější o dvě hvězdné velikosti, je jasnější šest a čtvrt krát (2,5 x 2,5). Nejslabší hvězdy viditelné očima, které mají zdánlivou hvězdnou velikost 6, jsou 100x slabší než hvězdy 1. hvězdné velikosti.

Vraťme se k jasnosti planetky 2012 DA14. Mezi 21. a 22. hodinou, kdy bude nejjasnější, bude její zdánlivá hvězdná velikost asi taková, jakou má planeta Neptun. Už jste někdy našli (samozřejmě dalekohledem) Neptun? Pak bych si Vás dovolil označit za zkušeného astronoma (byť třeba amatéra) a tento článek je pro vás nošením dříví do lesa. Pokud jste jej dočetli až sem, ptám se ještě: Už jste někdy spatřili (samozřejmě dalekohledem) Neptun na obloze ve výšce 5° nad obzorem?

Vysvětlení pro normální lidi: Planetku 2012 DA14 uvidíte „menším dalekohledem“ v případě, že bude opravdu třeskuté jasno a že ji budete pozorovat z místa s tmavou oblohou s minimálním světelným znečištěním. Mezi 21. a 22. hodinou navíc klesne jasnost planetky 2,5x. Ideální je mít dalekohled s elektronickým naváděním podle souřadnic, naprostou nutností je velmi podrobná mapa. Co se mapy týče, mohu doporučit třeba tu na serveru Heavens Above:

 Heavens-Above-2012DA14.jpg

Sem je vložena jen mapa celé oblohy s vyznačenou dráhou planetky, ale přímo na serveru je mapa klikací – po kliknutí se zobrazí detaily.

Pokud jde o ty ostatní podmínky, bude to trochu horší. Doporučuji zamířit na nějakou hvězdárnu. Ale například hvězdárna v Hradci Králové se, bohužel, už nenachází na místě s tmavou oblohou s minimálním světelným znečištěním. Řada jiných českých lidových hvězdáren na tom není o moc lépe, některé spíš hůře. Nezlobte se, prosím, na mě a mé kolegy, až se nám nepodaří planetku 2012 DA14 vůbec najít. A už vůbec se, prosím, nezlobte, pokud vám bude připadat tak slabá, že to nestálo za to.

Ono to totiž za tu námahu i přes případný neúspěch stojí! Možnost pozorovat takhle blízký průlet planetky je (pořád ještě) vzácnost a nepokusit se o to by byla lenost a ostuda. Tak vzhůru k dalekohledům!

Odkazy:

tiskové prohlášení ČASčlánek na www.lidovky.cz | NASA Science News | mapa průletu 2012 DA14 na Heavens Above (pro Česko) | článek o dění na obloze v únoru (na tomto blogu)

Jan Veselý

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,79

Seznam rubrik

Tipy autora