O něco větší kousek než jsme čekali

středa 9. leden 2013 17:30

Všimli jste si toho? Drželi jste si klobouky? Okolo Země právě před chvílí téměř nepozorovaně prosvištěl asteroid. A trochu při tom ztloustl. Alespoň podle předběžného zpracování snímků získaných kosmickým teleskopem Herschel.

Apophis je jeden z nejslavnějších asteroidů, který, krátce poté, co jej astronomové v roce 2004 (nadvakrát) objevili, vystoupal na takzvané turínské škále, jež hodnotí nebezpečí kolize vesmírných těles se Zemí, až na dosud rekordní hodnotu 4. Maximum je přitom 10 a škála není lineární, takže ten stupeň 4 představoval pravděpodobnost necelých 3%. Až do roku 2006 se Apophis držel na turínské škále na stupni 1, ale teď už je na nule, protože další měření původně obávanou srážku v roce 2029 naprosto vyloučila. Jelikož však v pátek 13. dubna 2029 bude přiblížení asteroidu k Zemi opravdu těsné, dojde k podstatné změně jeho dráhy. Tak podstatné, že se z kategorie Aten přesune do kategorie Apollo.

To by možná chtělo vysvětlení. Asteroidy, jejichž dráhy se alespoň v určitém místě blíží k dráze Země, rozdělili astronomové do tří škatulek, pojmenovaných vždy podle jednoho ze zástupců dané skupiny. Aby se to co nejvíce pletlo, zvolili názvy vždy začínající na A: Amor, Apollo, Aten. Asteroid Amor dal jméno skupině těles, která dráhu Země nekříží, ale blíží se k ní „zvenčí“. To se zmíněného Apophisu netýká. Asteroidy skupin Apollo a Aten dráhu Země kříží. Ty první mají větší poloosu dráhy okolo Slunce (delší dráhu a také delší oběžnou dobu) než Země, ty druhé naopak menší poloosu dráhy než Země. Místo dalšího tisíce slov jeden obrázek převzatý z www.permanent.com:

 a-amor-apollo-aten.gif

Gravitace Země tedy v roce 2029 dráhu Apophisu prodlouží, ale křížení drah se tím nezbaví (z nepříliš složitých fyzikálních důvodů ani nemůže). Protože neznáme současnou dráhu dost přesně, zůstává pořád miniaturní pravděpodobnost, že 13. dubna 2036 (tentokrát Velikonoční neděle) dojde ke srážce Apophisu se Zemí. Mimochodem, to, že pravděpodobnost srážky připadá vždy na stejné datum, není náhoda. Souvisí to s naznačenými fyzikálními důvody. Země se prostě musí nacházet ve stejném místě dráhy, a tam se nachází vždy ve stejné datum (trochu to narušují přestupné roky, ale zhruba toto schéma platí). Jak moc se máme bát srážky v roce 2036, snad napoví zatím poslední dohledatelný údaj o pravděpodobnosti, který pochází z roku 2009 – 1 : 250 000.

Prostě to chce klid. 

Už v roce 2029 se ale máme na co těšit. Apophis se k Zemi nejvíce přiblíží onoho 13. dubna ve 22:45 středoevropského času (bude-li se v Evropě ještě pořád pošetile blbnout, budeme mít na hodinkách letní čas, tudíž 23:45). Jeho vzdálenost bude v tu chvíli 38 072 km. Při takové hodnotě už vůbec není zanedbatelný rozměr naší planety, takže k uvedenému údaji je třeba napsat, že jde o vzdálenost od středu Země. Od zemského povrchu bude tedy nejmenší vzdálenost asteroidu činit přibližně 31 693 km – bude menší než vzdálenost geostacionárních družic od rovníku (35 786 km). Dobrá zpráva pro nás je, že Apophis bude při průletu okolo Země dobře pozorovatelný z Evropy. Nepoletí přímo nad našimi hlavami, ale bude dost vysoko na obloze a zřejmě i dost jasný na to, abychom jej mohli sledovat pouhým okem. Nejtěsnější přiblížení k české kotlině (přesněji k místu se zeměpisnou délkou 15° východně od Greenwiche a severní zeměpisnou šířkou 50°) nastane ve 22:38 SEČ (23:38 SELČ), přičemž vzdálenost od nás bude 34 033 km. Zdánlivá rychlost pohybu po obloze dosáhne 40° za hodinu, takže to bude docela fofr a období viditelnosti očima bude trvat možná jen pár desítek minut.

Všechny uvedené hodnoty časů i vzdáleností vycházejí ze současných parametrů dráhy (konkrétně jsem použil parametry uváděné generátorem efemerid Horizons na serveru NASA JPL). Ty se však astronomové stále ještě snaží zpřesnit. I proto se při každém, byť nikoli těsném, průletu asteroidu Apophis okolo Země, soustředí na jeho pozorování pozemské i kosmické observatoře. Nejčerstvější průlet Apophisu okolo Země se odehrál dnes, 9. ledna 2013, krátce po poledni našeho času. Vzdálenost od Země byla téměř 15 miliónů kilometrů, tedy s rezervou bezpečná. Kromě řady dalších přístrojů zaměřili tentokrát astronomové na Apophis i největší ze současných kosmických dalekohledů – infračervený teleskop Herschel. Jak vidno na snímcích, moc krásná fotka to není, o zachycení detailů či tvaru asteroidu nemůže být řeči.

Tři snímky Apophisu pořízené infračerveným kosmickým teleskopem Herschel

Pozoruhodné ale je, že první analýza dat naznačila, že asteroid je o něco větší kousek, než se dosud uvádělo. Zatím přijímanou hodnotu největšího rozměru 270 +/- 60 m opravuje měření Herschelu na 325 +/- 15 m. Jak upozorňují astronomové z týmu, který zpracovával data, je to sice nárůst o 20%, ale pokud se budeme bavit o objemu, potažmo hmotnosti, znamená to nárůst až o 80% (kdyby měl Apophis tvar koule; protože nemá, bude to určitě méně). Nemusíme hned myslet na katastrofické scénáře nárůstu kinetické energie při případné kolizi se Zemí. Větší rozměr a vyšší hmotnost může ovlivnit právě budoucí vývoj dráhy asteroidu, který se snažíme odhadnout co nejpřesněji. Astronomové se totiž pokoušejí započítat i tak jemné vlivy, jako je Yarkovského efekt – kombinace pohlcování slunečního záření asteroidem a vyzařování infračerveného záření jiným směrem v důsledku rotace asteroidu dokáže mírně něnit dráhu. Také hodnota odrazivosti Apophisu se po měření Herschelu změnila. Původní odhad tzv. albeda zněl 0,33 (33% slunečního záření se odrazí), nyní se hodnota snížila na 0,23.

Jak vidno, i docela vzdálený průlet asteroidu okolo Země může docela výrazně změnit naše znalosti o jeho citlivých osobních datech. Protože se do roku 2029 přiblíží Apophis k Zemi ještě mnohokrát, a protože je z blízkozemních asteroidů slibovanými kousky stále ještě nejzajímavější, určitě jsme o něm dnes neslyšeli a nečetli naposledy.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90