Mezi Sluncem a Zemí

pátek 1. červen 2012 14:14

Závěr přechodu Venuše přes Slunce 8. června 2004
Jan Veselý

Aneb červnový topocentrický pohled na vesmír. V červnu vyvrcholí letošní sezóna nebeského divadla a na oblohu se vrátí některé planety, jež se v minulých týdnech schovávaly u Slunce. Také udeří astronomické léto.

Tím slibovaným a pravidelnými čtenáři už jistě tušeným vrcholem sezóny je průchod Venuše mezi Sluncem a Zemí. Zatímco ještě v polovině května byla Večernicí, na konci května Venuše rychle zmizela v červáncích a ve sluneční záři. 6. května se dostane do dolní konjunkce se Sluncem. Pojem dolní konjunkce neznamená, že by Venuše byla někde dole, popisuje situaci, kdy se Venuše nachází na obloze blízko Slunce a z odstupu od Sluneční soustavy bychom ji viděli mezi Zemí a Sluncem. Pandánem k dolní konjunkci je konjunkce horní – při pohledu ze Země je Venuše opět u Slunce, ale v prostoru je na opačné straně:

Horní a dolní konjunkce Venuše se Sluncem

Kvůli tomu, že Země a Venuše neobíhají okolo Slunce ve stejné rovině, Venuše v dolní konjunkci sluneční kotouč většinou mine. Tentokrát nikoli! Venuše při pohledu ze Země přejde přímo přes Slunce. To je velmi vzácný úkaz. Tak vzácný, že některé generace lidí nemají šanci jej pozorovat. Možná je to dokonce ten úplně nejvzácnější úkaz ve Sluneční soustavě, který lze pozorovat z povrchu Země. Naposledy nastal v roce 2004.

Ne, 2004 není překlep a přesto na vzácnosti trvám. Přechody Venuše přes Slunce se totiž opakují v sériích po dvou, mezi nimiž jsou více než 100 let dlouhé pauzy. O existenci tohoto jevu víme díky Johanu Keplerovi, který úkaz poprvé předpověděl v 17. století na základě svých zákonů pohybu planet. Od té doby jsme měli 7 příležitostí jej pozorovat: v letech 1631 a 1639, poté v letech 1761 a 1769, dále 1874 a 1882 a naposledy 8. června 2004. Příští šance nastává 6. června 2012. Nejlepší podmínky na pozorování letošního přechodu Venuše přes Slunce jsou v okolí datové hranice. Pro některé lokality tedy úkaz nastane už 5. června.

U nás je situace taková, že Venuše vstoupí před Slunce okolo půlnoci Kyjevského času (to je ten, který máme na hodinkách a používáme pro něj krycí název středoevropský letní čas - SELČ). Začátek tedy neuvidíme, protože se odehraje hluboko pod obzorem. Okolo 5. hodiny ranní (přesný čas závisí na zeměpisné poloze, pozorovatelé na východě České republiky na tom budou lépe, za západě o něco hůř) vychází Slunce a v tu chvíli už bude Venuše před ním. Protože při pohledu ze Země je Venuše přesně v novu – tedy díváme se na její neosvětlenou stranu – vypadá na Slunci jako černé kolečko. Daleko tmavší než sluneční skvrny. Je překvapivě veliká. Dokonce je vidět i pouhým okem bez dalekohledu. Postupně, jak Slunce stoupá nad obzor, stane se přímý pohled na jeho disk nejen nepříjemným, ale také nebezpečným. Je třeba si oči chránit svářečským filtrem či brýlemi na pozorování zatmění Slunce (obyčejné sluneční brýle nestačí). Podrobný popis všech souvislostí a možností pozorování přechodu Venuše najde čtenář na webu, například: http://www.astrohk.cz/vt-2012/. Schema průběhu úkazu najdete také v blogu 2012 - ve znamení planet.

V 6:37 začne Venuše opouštět sluneční kotouč a v 6:55 úkaz skončí. A pak zavládne nostalgie nad něčím, co už nikdy v životě neuvidíme. Další dvojice přechodů Venuše přes Slunce se odehraje až v letech 2117 a 2125. Chcete-li tedy něco neprošvihnout, nezapomeňte si ve středu 6. června 2012 přivstat! Tady je ochutnávka z časných ranních hodin 8. června 2004:

Přechod Venuše přes Slunce 8. 6. 2004

Kvůli Venuši bychom ovšem neměli zapomínat na jiné planety a úkazy na obloze. Koncem června se na ranní obloze na východě začne objevovat Jupiter. Na večerní obloze pořád ještě svítí rudý Mars, který se ze souhvězdí Lva přesouvá do sousední Panny, v níž až dosud vládl téměř celou noc pozorovatelný Saturn. Ten se mezi hvězdami zastavil v blízkosti hvězdy Spiky, jíž se docela podobá barvou i jasností. Noční obloha je poznamenaná blížícím se létem. Jednak není tma – astronomická noc vůbec nenastává, protože Slunce neklesá dost hluboko pod obzor. A také už začínají převládat letní souhvězdí dekorativně proložená Mléčnou dráhou. Slunovrat letos nastává 21. června v 1 h a 9 min (Kyjevského času). V ten okamžik se Slunce nachází nad obratníkem Raka a na severní polokouli formálně začíná astronomické léto. V přírodě už léto zuří několik týdnů, možná měsíců, protože jaro v posledních letech příroda vynechává.

Měsíc na své pouti oblohou hned 1. června předvede seskupení se Saturnem a Spikou. Úplněk nastává 4. června okolo 13. hodiny. Dojde při něm k částečnému zatmění Měsíce, které je od nás ovšem nepozorovatelné. Poslední čtvrť nastane 11. 6. opět okolo 13. hodiny. Měsíc bude v tu dobu couvat a bude pozorovatelný na ranní obloze. 17. června bude tenký srpek Měsíce v těsné blízkosti Jupitera. Úkaz bude probíhat v ranních červáncích nízko nad východním obzorem a díky tomu můžeme očekávat velmi fotogenickou scénu. Musí ovšem vyjít počasí, protože srpek Měsíce bude hodně slabý a tenký - už o dva dny později (19. 6. kolem 17. hodiny) totiž nastane nov. Poté se objeví dorůstající Měsíc na večerní obloze a postupně se potká s Marsem a v závěru června znovu se Saturnem. Od 25. do 28. června tak budeme moci sledovat nádherné seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky – nejjasnější hvězdy souhvězdí Panny.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90