Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2012

čtvrtek 29. březen 2012 15:51

Konjunkce Venuše s Plejádami 3. dubna 2012
Earth Centered Universe

V opozici bude Mars vystřídán Saturnem, Jupiter se blíží ke Slunci a mizí v červáncích. Obloze stále vévodí Venuše. V dubnu prochází okrajem hvězdokupy Plejády a dosáhne nejvyšší jasnosti.

Projděme stručný popis scén planetárního divadla v pořadí, v jakém se aktéři objevili v úvodním odstavci. Mars svítí v jarním souhvězdí Lva. V opozici, tedy přesně naproti Slunci, byl počátkem března, takže v dubnu už není vidět po celou noc. Na počátku dubna zapadá  v 6 hodin, tedy půl hodiny před východem Slunce, ale na konci dubna už ve 4 hodiny, což v tu dobu bude znamenat 1,5 hodiny před východem Slunce – ráno tedy na obloze už Mars nebude. Současně se od nás vzdaluje a  koncem dubna už bude o 40 miliónů kilometrů dál od Země než byl 5. března, kdy nás dělila vzdálenost necelých 101 miliónů kilometrů. Za ty necelé dva měsíce se velikost kotoučku planety při pohledu dalekohledem zmenší o 40% a jasnost Marsu klesne dokonce 2,6x. Ačkoli je tedy Mars stále ještě na obloze vidět dobře a po většinu noci, už to není žádná sláva.

Naopak svou největší letošní slávu prožije Saturn, jehož opozice se Sluncem nastává 15. dubna. Pozoruhodné je, že na rozdíl od politiky, kdy se většinou těšíme na výměnu stran ve vládní koalici, v astronomii je zajímavější střídání planet v opozici. Vzhledem k tomu, že Saturn je 10x dál od Slunce než Země, nehraje v jeho případě okamžik opozice tak důležitou roli, jako je tomu u Marsu. Přesto poznamenám, že  Saturn od Země bude při opozici vzdálen pouhou jednu miliardu a 300 tisíc kilometrů. Dalekohledem jsou krásně vidět jeho měsíce – největší Titan nelze přehlédnout – a prstence, včetně několika nápadných mezer, z nichž nejvýraznější je tzv. Cassiniho dělení. Protože na severní polokouli Saturnu je momentálně také jaro, díváme se na prstence shora. Čtenáře dlící na jižní polokouli prosím o prominutí tohoto projevu severocentrismu, ale právě kvůli tomu letošní přehledy dění na obloze nazývám topocentrickými pohledy na vesmír.

Jupiter je v červáncích nízko nad západním obzorem vidět jen na začátku dubna. Postupně se ztratí ve sluneční záři a znovu se objeví na ranní obloze až na konci června. Ke Slunci se už teď přibližuje i Venuše, protože v tzv. největší východní elongaci (úhlově nejdál od Slunce) byla  27. března. Na začátku dubna můžeme zastihnout Venuši těsně u otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. 3. dubna dokonce projde okrajem hvězdokupy - na obrázku v záhlaví je vyznačena její poloha mezi hvězdami ve 20 hodin, velikost kotoučku Venuše je však proti měřítku obrázku značně přehnaná.

Protože Venuše v červnu proletí mezi Zemí a Sluncem (a chystá něco tak úžasného, že si to radši zatím nechám v tajnosti), zmenšuje se během dubna také prostorová vzdálenost mezi Venuší a Zemí. Důsledkem je, že zdánlivý rozměr Venuše se zvětšuje, ale současně se zmenšuje fáze, takže planeta vypadá jako srpek. Pozoruhodné je, že ačkoli má tvar písmene D, ztenčuje se, takže pravidlo D = dorůstá a C = couvá, které uplatňujeme u Měsíce, pro Venuši neplatí. (To byl další severocentrický faul na obyvatele jižní polokoule, ale vysvětlení tohoto problému si nechám na příště.)  Jak se Venuše blíží Zemi, její jasnost roste, ale jak se současně zmenšuje fáze, jasnost má tendenci klesat. Nejpříznivější kombinace těchto protichůdných jevů nastane 30. dubna, kdy Venuše dosáhne své maximální jasnosti (-4,5 magnitudy).

Změnu Venušiny tváře během dubna ilustruje obrázek:

Změna Venuše během dubna 2012

Na závěr ucelený přehled: Úplněk Měsíce nastává 6. dubna ve 21:19, následujícího rána najdeme Měsíc v konjunkci se Saturnem poblíž jasné hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. První čtvrť nastává 13. dubna ve 12:50, nov 21. dubna v 9:18. Za několik dní na to se objeví srpek Měsíce na večerní obloze v blízkosti Venuše. Největší přiblížení budeme moci pozorovat 24. a 25. dubna večer. Za dalších několik dní Měsíc doroste do první čtvrti (29. dubna v 11:57). Na začátku dubna je tedy Měsíc vidět po celou noc, ve druhé polovině dubna z oblohy zmizí a na konci měsíce bude pozorovatelný večer. Protože noci jsou pořád ještě docela dlouhé, můžeme večer pozorovat část zimní oblohy – v zimním souhvězdí Býka se nachází Venuše. Celou noc jsou samozřejmě vidět jarní souhvězdí. Mezi nejnápadnější patří Lev, v němž se právě nachází planeta Mars,  Pastýř, Severní koruna, Hlava hada, Havran, Pohár či Panna, ve které svítí Saturn. Ačkoli se léto blíží zatím opatrně, jsou už ráno vidět letní souhvězdí – nejnápadnější jsou Labuť, Lyra, Orel, či nízko nad obzorem se krčící Štír. Mezi letními hvězdami se táhne Mléčná dráha a právě teď na jaře, kdy meze už osychají, ale po půlnoci je ještě hluboká tma, je pohled na oblohu nejlepší. Mnohem romantičtější než v létě. Pokud jsem vás úspěšně navnadil, přidám varování: snažte se při té romantice nenastydnout, ráno na mezích ještě občas mrzne. Na druhou stranu, na hodinkách máme tzv. letní čas (v něm jsou také všechny časové údaje, které jsem tu uváděl), takže proč se nechovat letně, že?

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90