Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2012

čtvrtek 1. březen 2012 13:20

Konjunkce Venuše s Jupiterem
www.stellarium.org

Mars zaujal místo v opozici, ale veškerou pozornost na sebe strhává vzájemná přetlačovaná Jupitera s Venuší. Ačkoli planeta Jupiter patří do mnohem vyšší váhové kategorie než Venuše, na obloze to má předem prohrané.

Venuše je totiž 6x jasnější než Jupiter. Navíc její jasnost během března ještě trochu stoupne, zatímco jasnost Jupitera, který se od nás momentálně vzdaluje, postupně klesá. Přestože je vítěz předem znám, stojí za to souboj dvou nejjasnějších planet sledovat. Z našeho topocentrického pohledu se nyní Jupiter ke Slunci přibližuje, Venuše se od něj naopak vzdaluje. To znamená, že se na obloze pohybují proti sobě a zdánlivá vzdálenost mezi nimi se zmenšuje. Po celý březen budeme moci sledovat obě planety blízko sebe večer nad jihozápadním a západním obzorem. K největšímu přiblížení (konjunkci) Venuše s Jupiterem dojde 14. března v 7 hodin. Planety budou od sebe úhlově vzdáleny 3 stupně, ale v okamžiku konjunkce budou u nás pod obzorem. V nejmenší vzájemné úhlové vzdálenosti je tedy uvidíme večer před tím – 13. března:

Venuše s Jupiterem 13. 2. 2012 těsně před konjunkcí

Poté se obě planety začnou vzájemně vzdalovat a prohodí si pořadí, takže až se k nim 25. března opět přiblíží Měsíc, bude situace na první pohled vypadat stejně jako v únoru (viz minulý topocentrický pohled na vesmír), ale jasnější z planet – Venuše – bude tentokrát výš nad obzorem. Seskupením Měsíce, Venuše a Jupitera se budeme na večerní obloze kochat od 25. do 27. března, opodál najdeme ještě hvězdokupu Plejády a nápadně oranžovou hvězdu Aldebaran. Oba tyto hvězdné objekty jsou ze souhvězdí Býka, jímž bude Venuše na konci března procházet.

Slabým odvarem toho, co bude vidět na obloze, je simulace z programu Stellarium:

Měsíc a planety 25. 3. 2012 večer

Podobně oranžovou barvu jako Aldebaran má i planeta Mars. Je však daleko jasnější a nachází se na opačné straně oblohy v jarním souhvězdí Lva. Okolo 3. března, kdy je v opozici, tedy přesně naproti Slunci, je Mars dokonce úplně nejjasnější, jak umí být. Jasnosti Jupitera nebo Venuše však nedosáhne. Na rozdíl od prvních dvou zmíněných planet, které můžeme pozorovat jen večer, je Mars v březnu pozorovatelný po celou noc. Večer je tedy na východě, během noci se posouvá k jihu, kde vrcholí nejvýš nad obzorem o půlnoci. Ráno jej najdeme na západě. V období opozice je Mars také nejblíže Zemi. Letos dosáhne nejmenší vzdálenosti 5. března okolo 18. hodiny. Mars bude v tu dobu od Země dělit propast téměř 101 miliónu kilometrů, takže z hlediska pozorování detailů na Marsu není letošní opozice příliš výhodná. V roce 2003 byla vzdálenost mezi Marsem a Zemí přibližně poloviční (necelých 56 miliónů kilometrů).

Počátkem března je také ve večerních červáncích nízko nad západním obzorem pozorovatelný Merkur. 5. března je v největší úhlové vzdálenosti (tzv. východní elongaci) od Slunce. Potom se začne rychle vracet ke Slunci a již 21. března jej zastihneme v dolní konjunkci se Sluncem. To znamená, že bude mezi Sluncem a Zemí a na obloze nebude pozorovatelný. Pokud jste četli pozorně, už jste si možná všimli, že chybí jediná z planet viditelných očima bez dalekohledu. Takže aby byl účet kompletní – Saturn je pozorovatelný kromě večera po většinu noci, nachází se v souhvězdí Panny. Teď už nic nechybí. V březnu je možné spatřit všechny planety viditelné očima během jediné noci!

Doplním ještě fáze Měsíce a v březnu povinnou zmínku o začátku astronomického jara. První čtvrť nastala 1. března ve 2:21 SEČ, úplněk bude 8. března v 10:39 SEČ, poslední čtvrť 15. března ve 2:25 SEČ a nov 22. března v 15:37 SEČ. To, že jsem k časům fází Měsíce připojil zlověstné zkratky SEČ (značí středoevropský čas), napovídá, že se chystá, bohužel již tradiční, krádež jedné hodiny. Astronomické jaro letos nastává celkem spořádaně 20. března v 6:14 SEČ, ale už za necelý týden, 25. března, dojde politickým rozhodnutím k posunu hodin ze 2:00 SEČ na 3:00 SELČ (středoveropský letní čas, ve skutečnosti však kyjevský). Hvězdy a planety tyto naše pošetilé nápady ignorují, takže na stmívání musíme stejně čekat až do západu Slunce bez ohledu na to, co ukazují naše hodiny. Markantní to bude při sledování zmíněného setkání Měsíce s Venuší a Jupiterem. Právě v těch dnech totiž dojde k přechodu na letní čas, takže abychom úkaz 25. až 27. března viděli, budeme muset na setmění čekat o hodinu déle než v předchozích dnech. Časový údaj na obrázku už je v SELČ. Astronomové žijící poblíž 15. poledníku ve svých efemeridách – tabulkách, které popisují dění na obloze – používají zásadně středoevropský čas, ale protože toto povídání není určeno astronomům, přejdu také na kyjevský čas a doplním ještě jednu fázi Měsíce. Do března se vejde ještě druhá prví čtvrť, a to 30. března ve 21:41, tentokrát  SELČ. Poslední poznámka: druhá první čtvrť není terminus technicus, ale slovní hříčka, která vznikla jaksi sama od sebe. Raději ji ale nevyslovujte před houbaři. Když se dozvědí, že během března Měsíc dvakrát dorůstá, celý měsíc je z lesa nedostanete, ani kdyby mrzlo a ležel tam metr sněhu, protože když dorůstá, tak určitě rostou :-)

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90