Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2012

úterý 3. leden 2012 17:17

Konjunkce Měsíce s Jupiterem
www.stellarium.org

Planety, které se v závěru minulého roku objevily na naší obloze všechny, konají v lednu strategické přesuny před avizovaným jarním pučem. Země, jediná planeta, kterou většina z nás na obloze neuvidí, se dostává do blízkosti Slunce.

Merkur se pohybuje souhvězdími Hadonoše, Střelce a Kozoroha, počátkem ledna je viditelný ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Venuše září večer na jihozápadě, z Kozoroha přechází do Vodnáře. Mars je vidět většinu noci kromě večera, pohybuje se na hranici souhvězdí Lva a Panny. Jupiter svítí v první polovině noci na hranici mezi souhvězdími Ryb a Berana. Saturn je na ranní obloze v souhvězdí Panny. Uran je pozorovatelný večer v Rybách. Neptun ve Vodnáři je večer na jihozápadě.

Co předchozí odstavec znamená? Po počátečním dozvuku prosincové pozorovatelnosti se Merkur vrací zpátky na obloze ke Slunci a schovává se v červáncích. Jupiter už není nejlépe pozorovatelnou planetou. Králem oblohy možná ještě je, protože po setmění svítí vysoko na jihu, ale trůn se s ním poněkud kymácí. Jak jsem psal v minulém povídání o dění na obloze, ráno se na východě objevuje Saturn, ale ten se králem nestane, protože se chystá spiknutí. Jsou tu totiž ještě jiní adepti kralování. Nejdéle ze všech planet je na naší obloze viditelný Mars. Na začátku ledna vychází okolo 22. hodiny, na konci měsíce už ve 20:30 (středoevropského času, v němž jsou všechny zde uvedené časové údaje) a je pozorovatelný až do rozednění. Nejjasnější je naopak Venuše, která se objevuje jako nepřehlédnutelná Večernice. A protože my smíme naznačovat, naznačím, že právě mezi těmito dvěma planetami se rozhodne, kdo bude v následujících měsících vládnout, ale o tom zase někdy příště.

Pozoruhodné je možná i to, že ačkoli je zima (myslím tím astronomická, takže to nemusí nutně souviset s tím, co ukazuje teploměr), žádná z planet se nenachází mezi zimními souhvězdími v čele s nápadným lovcem Orionem obklopeným Blíženci a Býkem. To je průvodní jev současného bezvládí. Kdyby byla některá z planet teď v zimě mezi zimními hvězdami, byla by v opozici a zřejmě bych o ní napsal, že kraluje obloze, i když… Teď se dostávám moc blízko k tomu, o čem zase někdy příště (viz předchozí odstavec), takže toho raději nechám, abych neprozradil moc.

Měsíc stihne v lednu dvě první čtvrti. První první čtvrť nastala hned prvního. V 7:15 SEČ.
3. ledna se ráno Měsíc potkal s Jupiterem a ještě jedno, dokonce bližší, setkání chystá na konec ledna. 9. ledna v 8:30 nastává úplněk a o půlnoci ze 13. na 14. leden bude už couvající Měsíc v poměrně vzdálené konjunkci s Marsem. 16. ledna v 10:08 bude Měsíc v poslední čtvrti a současně v konjunkci se Saturnem, který bude v blízkosti Měsíce pozorovatelný ráno 16. a 17. ledna. 23. ledna nás čeká nov a pár dní na to se začne večer nad západním obzorem objevovat tenký srpek dorůstajícího Měsíce. 26. ledna se potká s Venuší, 30. ledna podruhé s Jupiterem a 31. ledna v 5:10 nastane avizovaná druhá první čtvrť. Dovoluji si připomenout, že právě období okolo prvních čtvrtí jsou nejvýhodnější pro pozorování detailů na Měsíci – je totiž vidět večer a terénní útvary na jeho povrchu vrhají dlouhé stíny, čímž zvýrazňují reliéf.

Přiblížení Měsíce k Venuši bude podle programu Stellarium vypadat asi takto:

Konjunkce Měsíce s Venuší

Na závěr ještě dva odstavce o planetách. Venuše se 13. ledna okolo 16. hodiny těsně přiblíží k Neptunu na vzdálenost pouhého jednoho stupně. Nejvzdálenější planeta sluneční soustavy je vidět jen pomocí dalekohledu a obvykle se plete s hvězdami v okolí. Máte-li dalekohled, který moc nezvětšuje, ale má velké zorné pole, mohla by vám Venuše k vyhledání Neptunu pomoci. Jeden stupeň odpovídá dvěma průměrům měsíčního kotouče. Aby byl vidět Neptun, bude ovšem třeba počkat na tmu asi tak do 18. hodiny, takže planety už budou nízko nad jihozápadním obzorem. Pro jistotu ještě mapa vytvořená programem Stellarium:

Konjunkce Venuše s Neptunem

Planeta Země se na začátku ledna pravidelně ocitá v přísluní, tedy nejblíže Slunci. Letos nastane největší přiblížení 5. ledna v 1 hodinu v noci. Vzdálenost od Slunce bude pouhých 147,1 miliónu kilometrů, budeme tedy o 5 miliónů kilometrů blíž ke Slunci než v červenci. Aspoň ten pocit snad zahřeje, když na teploměru se to neprojeví.

Jan Veselý

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,82

Seznam rubrik

Tipy autora