Novoroční přáníčko a řešení problému neutrin

čtvrtek 29. prosinec 2011 14:14

Do nového roku hodně zdraví, štěstí, lásky a optimismu, konkrétně pak: 12 měsíců bez nemocí, 53 týdnů optimismu, 365 dnů v roce štěstí, celých 8760 hodin splněných přání, úžasných 525 600 minut pohodičky a dlouhých 31 536 000 vteřin lásky! Také jste dostali

emailem toto přání? Já dvakrát. Jeho zasilatelům děkuji za to, že si na mě vzpomněli, mám ale několik poznámek a doplňujících dotazů. Za těch 12 měsíců bez nemocí bych byl obzvlášť vděčný, hlavně proto, že aktuálně mi teploměr ukazuje zcela nestandardní hodnoty tělesné teploty a v hlavě bijí kladiva, aniž bych vůbec začal s přípravou na silvestrovské ponocování.

Těch 53 týdnů optimismu nějak přežiju. K mému jistě zjevnému chladu vůči optimismu bych rád uvedl jednu zásadní životní poučku, kterou ti, již ještě nepochopili, omylem považují za vtip.
Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Když pesimista říká: „Je tak zle, že už snad ani hůř být nemůže,“ optimista na to nadšeně odvětí: „Ale může“. Maje současně na paměti, že optimismus je jen nedostatek informací, raději bych zůstal po těch 53 následujících týdnů pesimistou.

Zpátky ale k tomu milému přáníčku. Rok 2012 je přestupný. Chtěl bych se tedy zeptat:

1)    Který z jeho 366 dnů mě čeká to neštěstí?

Předpoklad, že to bude zrovna 29. únor, který je v kalendáři jakoby navíc, je z hlediska teorie pravděpodobnosti zcela nesmyslný. Ostatně v historii najdeme výmluvný příklad v přestupném roce 1948. Nešťastným dnem navíc, bez něhož bychom se rádi obešli, byl tehdy bezpochyby 25. únor. Protože neštěstí, byť jediný den v roce, je vážná věc, uvádí mne nejistota, který den v roce mě to čeká, v paniku. Neboli, ještě jednou přiznávám, že nejsem optimistou a nedostatek informací v tomto punktu nesu dost těžce.

2)    Bude těch 24 hodin, kdy se mi nesplní žádné přání, souvislých, nebo budou rozděleny do několika diskrétních úseků během roku?

První případ by byl samozřejmě lepší a úplně nejlepší by bylo, kdybych věděl, kterých konkrétních 24 hodin se mi přání plnit nebudou. Směřoval bych do nich přání méně významná. Vzhledem k tomu, že nesplněné přání nemusí hned znamenat újmu, obejdu se příští rok i bez znalosti odpovědi na tuto otázku, ale bude mi to přece jen trochu líto.

3)    Opravdu mi přejete pouhých 1440 minut bez pohodičky?

Mám rád nepohodu, rád dělám věci pod tlakem nebo tahem (pressem či stressem, chcete-li). Tedy vlastně nevím, jestli rád, ale vždycky to tak dopadne. A vlastním zcela subjektivní pocit, že nejlepší výsledky vznikají pod největším napětím. Naopak mám neodbytný pocit, že činnosti, jež bývají obvykle nazývány pohodičkou, jeví se mi vždycky jako zoufalé ubíjení času. Tak mi těch necelých 1500 minut bez ubíjející pohodičky přijde málo. No nic. Zkusím se tomuto přání příští rok nějak vzepřít, nejlépe by bylo vyslovit je v době, kdy se mi žádné přání nesplní, ale obtížnost realizace tohoto předsevzetí naráží na problém popsaný v otázce č. 2.

4)    Není 86 400 vteřin bez lásky nějak moc?

Například světlo za tu dobu urazí 25 902 068 371 kilometrů! S láskou to sice nesouvisí, ale když už mě to díky tomuto přání napadlo, zařadím to sem. Přestupný rok totiž umožní elegantně vyřešit problém s neutriny rychlejšími než světlo. Světelný rok sice nepatří do soustavy jednotek SI, ale pro popularizaci astronomie je ta jednotka mimořádně užitečná pro svou názornost, proto ji i já často používám. A teď prosím POZOR! Vzdálenost mezi laboratoří v Gran Sassu, kam údajně doletěla neutrina z LHC u Ženevy o 60 nanosekund dříve, činí podle publikovaných informací 730 km. Lze ji samozřejmě vyjádřit také ve světelných rocích. Číselnou hodnotou nebudu v tomto blogu unavovat. Jisté je, že když onu vzdálenost vyjádříme v přestupných světelných rocích, pak díky tomu, že tato jednotka je o zmíněných 25 902 068 371 kilometrů delší, vyjde nám při vhodném způsobu převodu zpět na kilometry vzdálenost 728 kilometrů. Ty dva kilometry znamenají, že kdyby neutrina letěla rychlostí světla, měla přiletět o více než 6 mikrosekund dříve, což je doba o dva řády delší, než o kolik utekla neutrina těm nešťastným fyzikům. Kdyby bývali měřili vzdálenost v přestupných světelných rocích až příští rok a ne už letos, kdy přestupný rok není, nemuseli se splést při převodu na kilometry a dělat si ostudu s neutriny rychlejšími než světlo.

Tuto krystalicky čistou a geniálně jednoduchou myšlenku mi, bohužel, nechtějí v žádném impaktovaném časopise přijmout ke zveřejnění, tak jsem se o ni podělil alespoň s vámi, čtenáři blogu.

Tak hlavně zachovejte klid a zdraví v roce 2012, ať už je přestupný nebo světelný :-)

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90