Zmrzneme v červenci?

pátek 8. červenec 2011 12:09

www.donquijote.cc

Klimatická změna, globální oteplení nebo naopak globální ochlazení v důsledku slábnoucí sluneční činnosti, to jsou témata, která budou ještě dlouho hýbat nejen

českými sdělovacími prostředky a hospodami. Na internetu články s uvedenými slovy v titulku spolehlivě přitáhnou pozornost a spustí vášnivou diskusi. V pozadí se trochu ztrácí skutečnost, že spousta diskutérů nejen nedokáže odlišit klima od počasí, ale dokonce má naprosto zcestnou představu o tom, co je příčinou diskutovaných přírodních cyklů. Zcela kuriózní je stav znalostí příčiny střídání ročních dob. Podle většiny lidí by totiž právě teď u nás mrzlo až praštělo!

Na začátku července totiž nastal pro planetu Zemi důležitý okamžik. 4. 7. 2011 v 16:54 SELČ dosáhla na své eliptické dráze největší vzdálenosti od Slunce – 152 102 202 km (podle efemeridy JPL). Je to pravidelný jev. Každý rok jsme na vrcholu léta, počátkem července, nejdál od Slunce. Ačkoli je Země v tu dobu o 5 miliónů kilometrů od Slunce dál než na začátku ledna, kdy jsme ke Slunci nejblíže (letos 3. ledna v 19:32 SEČ 147 105 755 km), teploty a chod ročních období to vůbec neovlivní. Relativní změna proti střední vzdálenosti je totiž jen ±1,6%. Že bude v pozadí střídání ročních dob stát něco jiného, bychom snadno odhalili kontrolní cestou například do jižní Ameriky. Kdyby byla příčinou měnící se vzdálenost od Slunce, musely by na jižní i severní polokouli být stejné roční doby vždy současně. Nejenže to tak není, ještě ke všemu máme na severní polokouli léto v době, kdy jsme od Slunce nejdál.

Podle mého odhadu, který bych si dovolil označit za kvalifikovaný, protože vychází z pravidelných dotazů po příčině střídání ročních dob, jimiž terorizuji návštěvníky hvězdárny, více než polovina lidí myslí, že příčinou je právě proměnlivá vzdálenost Země od Slunce. Myslí si to i žáci 5. tříd základní školy, kteří se před několika měsíci učili, že příčinou je výška Slunce nad obzorem jako důsledek sklonu zemské osy. A budou si to myslet titíž žáci, kteří se díky učivu o vesmíru v 9. třídě opět na hvězdárnu vrátí, a kterým to budu opět vysvětlovat marně. Myslí si to i jejich rodiče, kteří se stejnou věc učili, když chodili do 4. třídy před téměř čtvrt stoletím, a kterým jsem to tenkrát jako lektor-elév na hvězdárně vysvětloval s plným nasazením a maximálním zaujetím.

Vrchol své kariéry v oboru boje s větrnými mlýny jsem zažil asi před deseti lety. Tehdy jsem příčinu střídání ročních dob vysvětloval skupině poněkud nesmělých dětí, které na otázku, proč je v zimě zima a v létě teplo, odpovídaly zarytým mlčením. Situaci „zachránil“ jejich pan učitel, který pravil: „Vždyť jsme se to před týdnem učili. No... Kdo si vzpomene? No… Nikdo? No Země je přece v zimě dál od Slunce!“ Nebylo to poprvé, ani naposledy, co jsem musel dětem diplomaticky vysvětlit, že je pan učitel učí naprosté pitomosti, ale tehdy to byl můj kamarád, bývalý spolužák. Uf.

Až někdo jednou podlehne svodům pojmenovat naši zatím vlastně bezejmennou instituci podle nějaké významné osobnosti, navrhnu Hvězdárna a planetárium dona Quijota de la Mancha. Ten, podobně jako Jára Cimrman, u nás nikdy nebyl. Ale já se, vzhledem k výsledkům desítky let trvající snahy o vysvětlení příčin střídání ročních dob, cítím být jeho přímým následovníkem.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90