Dění na prázdninové obloze aneb Měsíční pouť mezi planetami

pátek 1. červenec 2011 13:00

V minulých měsících jsem si stěžoval na krátké noci a nedostatek tmy. Červenec přináší v tomto ohledu důvod k optimismu. Po 10. červenci už u nás, na 50. rovnoběžce severní šířky, zase nastávají astronomické noci a soumraky budou čím dál kratší a budou nastávat čím dál dříve. Ačkoli nenastanou žádné spektakulární úkazy, bude se i o prázdninách na obloze na co dívat.

Jeden výrazný úkaz přece jen nastane. Hned 1. července. Okolo 11 hodiny bude Měsíc v novu a zároveň způsobí zatmění Slunce. Zmínka o tomto zatmění byla už v blogu o červnovém dění na obloze, takže jen zopakuji, že zatmění bude jen částečné a od nás nepozorovatelné.

Pozorovatelné naopak začínají být některé planety, které se v předchozích měsících schovávaly u Slunce. Už v červenci se ráno na východě v červáncích objevuje Mars. Jeho viditelnost se bude během prázdnin výrazně zlepšovat. Na konci srpna už bude Mars ráno vysoko nad východním obzorem. Ještě lépe je na tom Jupiter. Ten je na obloze o něco dále od Slunce než Mars, v červenci je vidět ráno, na konci srpna vychází už okolo 22. hodiny a do rána se dostane až vysoko nad jižní obzor. Své pozice naopak vyklízí Saturn, který je vidět už jen večer na jihozápadě a během srpna se postupně ztratí v červáncích. Zajímavou „jízdu“ mezi hvězdami předvede Merkur. 20. července bude v největší úhlové vzdálenosti od Slunce – 27 stupňů východně. Přesto jej neuvidíme, protože se ztratí ve večerních červáncích. Poté se však Merkur rychle rozběhne směrem ke Sluci a za pouhý měsíc profrčí mezi Zemí a Sluncem, takže koncem srpna už bude pozorovatelný na opačné straně – ráno, nízko nad východním obzorem. 17. srpna ve 3 hodiny bude přesně mezi Zemí a Sluncem, bude tudíž nepozorovatelný očima, ale mohli bychom jej najít v zorném poli sluneční družice SOHO. Zároveň tam uvidíme i Venuši, která bude jen o necelý den dříve – 16. srpna ve 14 hodin naopak přesně za Sluncem. Jen o několik dní  později, 23. srpna bude Neptun v opozici se Sluncem, tedy na naší obloze přesně naproti němu. Neptun, Země, Merkur, Slunce a Venuše budou tedy téměř v přímce. Že by z toho nějaký vykutálený či naivní prorok nevykřesal další konec světa? Nechme se překvapit.

Planety také budou na obloze tvořit mimořádně estetické skupinky s Měsícem. Nejprve se 23. července Měsíc potká s Jupiterem, což budeme moci sledovat následujícího rána, tedy 24. července, poté 27. července s Marsem. Mezi tím ještě v noci z 25. na 26.  červenec projde okolo nádherné hvězdokupy Plejády (Kuřátka) ze souhvězdí Býka. Putování srpku couvajícího Měsíce budeme moci sledovat v posledním červencovém týdnu za ranního kuropění na východě. Totéž se zopakuje o měsíc později. 20. srpna se Měsíc potká s Jupiterem, 22. srpna s Plejádami, 25. srpna s Marsem a ještě přibyde 27. srpna setkání s Merkurem. Seskupení Marsu, Měsíce a Merkuru nad východním obzorem 26. srpna ráno bude, jak říká jeden můj kolega, obzvlášť fotogynekologické.

Mars, Měsíc, Plejády a Jupiter nad východním obzorem 26. července 2011 ve3:30 SELČ na simulaci vytvořené programem Stellarium:

1107260330SELC.jpg 

Merkur, Měsíc a Mars na obloze 26. srpna 2011 ve 4:30 SELČ (opět vytvořeno programem Stellarium):

Merkur, Měsíc a Mars 26. 8. 2011

Zklamáním asi budou letošní Perseidy – „padající hvězdy“ vyletující zdánlivě ze souhvězdí Persea. Maximum letos nastává 13. srpna ráno, ale protože následujícího večera bude Měsíc v úplňku a bude tudíž celou noc světelně znečišťovat oblohu, slabé meteory zcela zmizí z dohledu a zůstanou pozorovatelné jen ty nejjasnější.

O prázdninách se vesmír dočká také několika událostí, jimiž jej obohatí člověk. Na 8. července je plánován definitivně poslední start raketoplánu programu Space Shutttle. Tentokrát se do muzea cestou přes oběžnou dráhu a se zastávkou u ISS vydá Atlantis. Přejme jí šťastný let. Sonda Dawn je na cestě sluneční soustavou už od roku 2007. 16. července přiletí ke svému prvnímu velkému cíli – planetce Vesta. A do třetice, 5. srpna by měla na cestu k Jupiteru odstartovat kosmická sonda Juno. Ke svému cíli doletí až v roce 2016.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90