Dění na květnové obloze aneb Kam zmizela tma?

sobota 30. duben 2011 03:24

ISS a Discovery míří do souhvězdí Oriona
J. Veselý

Stejně jako v dubnu, je i v květnu prakticky jedinou pozorovatelnou planetou Saturn. Nachází se v souhvězdí Panny a svítí na obloze téměř celou noc. Nejnápadnějším jevem na obloze

je v květnu zkracování noci, což lze právě na Saturnu velmi názorně ukázat.

Počátkem května Slunce vychází  přibližně v 5:35 a zapadá ve 20:20 středoevropského letního času. Den tedy není rozložen symetricky okolo poledne a noc okolo půlnoci, protože hvězdy „zapomněly“ na konci března poskočit, když jsme posouvali ručičky na hodinkách. Na tuto už poněkud nudnou dadaistickou performanci, kterou jsme každoročně do omrzení nuceni opakovat, si důkladněji postěžuji někdy příště. Teď jen pro pořádek: všechny údaje v tomto článku jsou v tom středoevropském letním čase, který teď ukazují všechny hodiny kolem nás,  a protože je to ve skutečnosti čas kyjevský, budu pro něj občas používat zkratku KČ.

Západ Slunce ve 20:20 KČ ovšem neznamená, že se udělá hned tma. Ta přichází postupně. Technicky můžeme soumrak rozdělit na občanský, který končí, když Slunce klesne více než 6 stupňů pod obzor. Po něm už špatně vidíme na cestu a těžko si přečteme knihu bez umělého osvětlení. Následuje nautický soumrak. Na jeho konci už je Slunce více než 12 stupňů pod obzorem a jsou vidět hvězdy, takže je možné se podle nich orientovat. V historických dobách na takovou tmu čekali námořníci kvůli navigaci, odtud tedy ten název. Astronomové však čekají na pořádnou tmu ještě tak dlouho, dokud Slunce neklesne více než 18 stupňů pod obzor. Večerní občanský soumrak končí počátkem května už ve 20:55, nautický ve 21:42 a astronomický ve 22:38. Na konci května se ale konec občanského soumraku posune až na 21:42 (to není překlep, opravdu se ta hodnota shoduje s nautickým soumrakem na počátku měsíce), nautický se posune o hodinu až na 22:42 a astronomický o více než dvě hodiny na 24:48. Proč takové divné číslo, ještě k tomu po půlnoci? To je tím, že půlnoc není  ve 24 hodin, takže to vlastně není po půlnoci, neboť ta nastane až okolo 1 hodiny KČ, ale o tom jsem sliboval, že tentokrát psát nebudu. Všimněte si, že se doby soumraků postupně prodlužují. Když budeme pokračovat, zjistíme, že v červnu už se astronomové pořádné tmy nedočkají, a nautický soumrak skončí 21. června (letní slunovrat) až ve 23:03. Všechny ty úvahy předpokládají, že není zataženo a nesvítí Měsíc okolo úplňku. Ráno je situace podobná. Nejlépe je to vidět na následující tabulce, která je zároveň grafem.

Soumrak_v_kvetnu_a_cervnu_50_15_LC.jpg

Zpátky k Saturnu. Na začátku května se po setmění (řekněme na konci nautického soumraku) nachází Saturn na jihovýchodě, asi 30 stupňů nad obzorem. Koncem května bude po setmění přesně na jihu, necelých 40 stupňů nad obzorem. Příčinou té změny ale není pohyb Saturnu mezi hvězdami – stále je v Panně. Může za to právě zkracování noci, tedy posouvání soumraku, za které je zodpovědný sklon zemské osy. Prostě to „po setmění“ bude na konci května mnohem později než na začátku, takže Saturn zastihneme na obloze mnohem dále na jeho zdánlivé denní dráze. Kromě toho mu trochu pomůže i Země, která se nejen otáčí, ale také obíhá okolo Slunce, což se v době, kdy se prodlužuje den, sčítá s efektem způsobeným sklonem osy.  Ze stejného důvodu náhle zmizí z večerní oblohy zimní souhvězdí, která ještě v dubnu bylo možné za soumraku pozorovat nad západním obzorem a nová souhvězdí ráno vlastně nepřibudou. Celou noc jsou vidět jarní hvězdy, k ránu začínají převládat ty letní.

Koho láká pohled na měsíční krátery dalekohledem, měl by se soustředit na večery v období okolo první čtvrti, která nastane 10. května ve 22:33, nebo si přivstat ráno okolo poslední čtvrti, která nás čeká 24. května ve 20:52. Úplněk nastane 17. května ve 13:09 a již tradičně očekávám na hvězdárně nával, přestože na Měsíci ani okolo něj na obloze nebude skoro nic zajímavého. Slovo skoro v předchozí větě má znamenat, že Saturn, ačkoli byl v opozici už počátkem dubna, stále ještě stojí za vidění dalekohledem, a světlo úplňku mu zase tak moc neublíží.

Dalekohledem můžeme sledovat také dvě konjunkce (vzájemná přiblížení) planet. Hned 1. května se Mars setká s Jupiterem. Setkání to bude tak těsné, že se obě planety snadno vejdou do zorného pole dalekohledu s malým zvětšením. Je třeba se dívat nízko nad východo-jiho-východní obzor pár minut před východem Slunce (okolo půl šesté) a doufat, že atmosféra nebude příliš zamořená dýmem z hranic, na nichž budou tu noc páleny čarodějnice.  Podobně těsné přiblížení Venuše k Jupiteru můžeme sledovat dalekohledem 11. května okolo 12. hodiny. Obě planety by měly být dalekohledem pozorovatelné západně od Slunce na čisté denní obloze. Ale pozor! Blízkost slunečního kotouče činí toto pozorování poněkud nebezpečným. I při krátkém pohledu do Slunce přes dalekohled bez patřičného filtru hrozí trvalá ztráta zraku. Bez předchozích zkušeností se do takového dobrodružství raději nepouštějte.

Podaří-li se raketoplánu Endeavour odletět ještě v tomto startovním okně, které končí 3. května, mohli bychom si při troše štěstí zopakovat sledování kosmických manévrů nad našimi hlavami. Tabulku přeletů Mezinárodní kosmické stanice najdete na serveru Heavens Above. Je dobré ji sledovat pravidelně kvůli případným manévrům, které lehce mění dráhu stanice. I malá změna dráhy a rychlosti stanice může mít dramatický dopad na pozorovatelnost jejího přeletu nad námi. Raketoplán by měl následovat za stanicí po podobné dráze a bude se postupně přibližovat. Podle posledních zpráv (stav k 30. 4. 3:10 KČ) byl start odložen na 2. 5. 2011 ve 20:34. Spojení se stanicí je plánováno na třetí letový den, tedy pokud bude platit uvedený okamžik startu, vycházel by 4. květen.  V tom případě máme poslední šanci zahlédnout raketoplán společně se stanicí okolo 21:27. Přelet bude, bohužel, jen nízko nad obzorem. O den dříve, 3. května, bychom mohli krátce po 21. hodině sledovat stanici a asi půl hodiny za ní ve stejných místech raketoplán. Je tedy zřejmé, že to nebude tak dramatické jako únorové nebeské divadlo, kdy jsme mohli vidět raketoplán Discovery a stanici současně nedaleko za sebou. Kdyby byl start raketoplánu Endeavour odložen ještě o den, šanci na pozorování definitivně ztratíme. Po 4. květnu nastává období, kdy žádný z přeletů stanice s raketoplánem nad našimi hlavami nebude pozorovatelný. Odpojení raketopláu od stanice tedy zcela jistě neuvidíme. Odškodným za menší okázalost tohoto kosmického představení může být to, že podaří-li se nám raketoplán tentokrát alespoň koutkem oka zahlédnout, můžeme zamávat kamarádovi Krtečkovi, kterého si s sebou na palubu raketoplánu vzal Andrew Feustel. Že jej na tu dálku nemůžeme vidět? „Nevadí! Kamarádi se vidět nemusí, hlavně, že o sobě vědí.“ [1]

 

O d k a z y:

Online sledování mise raketoplánu Endeavour STS-134 na www.kosmo.cz (česky)

Přelety Mezinárodní kosmické stanice na www.heavens-above.com (15 st. v.d. / 50 st. s.š)

L i t e r a t u r a:

[1] Miler, Z., Doskočilová, H. Krtek a sněhulák. 4. vyd.,  Praha: Albatros, 2005, s. 19. ISBN 80-00-01497-1

 

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90