Kosmické manévry nad našimi hlavami

čtvrtek 24. únor 2011 23:00

Start raketoplánu Discovery
NASA

Je 24. února 2011 23 hodin středoevropského času. Raketoplán Discovery se právě (naposledy) dostal na oběžnou dráhu. Tentokrát přesně podle plánu a to nám otevírá skvělou příležitost být „u toho“. U čeho?

Raketoplán směřuje k Mezinárodní kosmické stanici. Kromě astronautů je na jeho palubě i robonaut. Podrobnosti, včetně výrobních čísel pomocných raketových motorů, se jistě záhy dozvíme v článcích odborníků na kosmonautiku. Já bych se chtěl věnovat něčemu, co si můžeme užít na vlastní oči. Raketoplán se stanicí si totiž právě pro nás chystají úžasné divadlo. Jsou to dvě zdaleka největší družice pohybující se na nízké oběžné dráze, a proto jsou velmi dobře vidět na obloze. Budou to dokonce vůbec nejasnější nebeské objekty, které po několik následujících večerů uvidíme.

Mezinárodní stanice obíhá ve výšce okolo 350 km nad Zemí. Na obloze ji můžeme pozorovat jako velmi nápadný objekt podobný hvězdám, ale mnohem jasnější. Pomalu se pohybuje, vždy od západu na východ. Její oběžná doba je momentálně 95 minut. Neznamená to, že každou hodinu a půl bychom se železnou pravidelností mohli sledovat přelet stanice nad našimi hlavami. Nejde jen o synchronizaci dráhy stanice s rotací Země, která zajistí, že stanice prolétá právě nad námi, ale především o to, že stanice sama nevydává žádné světlo, které bychom mohli pozorovat. Stejně jako například planety či Měsíc je to pasivní těleso, které svítí jen díky tomu, že je osvětleno Sluncem. Abychom mohli stanici či raketoplán vidět, musí být u nás již tma, aby byla dostatečně temná obloha, ale ve výšce 350 km nad námi musí ještě svítit sluneční světlo, aby kosmické těleso bylo osvětleno. A proto také platí, že ji můžeme pozorovat jen večer krátce po setmění nebo ráno před rozbřeskem. To se týká prakticky všech družic s výjimkou těch, jež mají polární dráhu.

Tentokrát je dráha stanice taková, že právě v době, kdy se k ní bude přibližovat Discovery, bude pozorovatelná z našeho území. V pátek 25. února můžeme stanici pozorovat dvakrát. Poprvé se objeví nízko nad jiho-jiho-západním obzorem v 17:37 a bude se sunout přes jih směrem k východu. Nejvýš na obloze bude stanice o tři minuty později. Tehdy se bude nacházet mezi souhvězdími Oriona a Velkého psa, ale obloha bude v tu chvíli ještě velmi světlá. Za další dvě minuty, okolo 17:42 nám zmizí z dohledu. Raketoplán bude od stanice ještě daleko, dá se očekávat, že ji bude následovat po podobné dráze o několik desítek minut později. Druhý páteční přelet bude doslova v luxusním provedení.  Stanice se vynoří v 19:12 na západo-jiho-západě a tři minuty na to ji budeme mít přesně nad hlavou poblíž jasné hvězdy Capelly ze souhvězdí Vozky. Ta ovšem bude blednout závistí, protože stanice v tu chvíli bude dosahovat maximální možné jasnosti, která hravě překoná planetu Venuši, jež jinak bývá po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším tělesem na obloze. Pár desítek sekund po tom zmizí stanice v zemském stínu.

Spojení raketoplánu se stanicí je plánováno na sobotu 26. února okolo 20. hodiny. Sobotní večer tedy chystá ještě úchvatnější scény. První sobotní přelet začne v 18:03 na jihozápadě. Za tři minuty stanice vystoupá poměrně vysoko nad jižní obzor mezi souhvězdí Býka a Blíženců. Svou jasností nebude o mnoho zaostávat za pátečním přeletem, ale v její bezprostřední blízkosti bude druhý objekt nepřehlédnutelné jasnosti – raketoplán Discovery. Sestava zmizí z dohledu okolo 18:09. Po 95 minutách nás čeká další přelet. Oba kosmické koráby se objeví v 19:38 na západě těsně vedle právě zapadající planety Jupiter. Nedojde-li v letovém plánu k nějakým posunům, bude do spojení zbývat něco přes 20 minut. Stanice a raketoplán budou už vzájemně tak blízko, že je nebude možné očima rozlišit. Snad by se to mohlo podařit triedrem či malým dalekohledem. Ale pozor! Připravte se na to, že družice frčí po obloze takovým tempem, že je problém je v zorném poli dalekohledu vůbec udržet. Sestava bude mířit do souhvězdí Kasiopeji, ale než k němu doletí, zanoří se v 19:40 do stínu Země.

To je úkaz, který nezkušené pozorovatele většinou překvapí. Častým argumentem vyděšených pozorovatelů, kteří nám na hvězdárnu hlásí výskyt ufounů, zní, že „jakmile zjistili, že na ně koukáme, zhasli.“ Náhlé mizení družic uprostřed pouti oblohou je dáno podmínkami jejich viditelnosti uvedenými v úvodu a je opravdu úplně normální. Dokonce to je jeden ze způsobů, jak odlišit družici třeba od letadla.

Raketoplán spojený se stanicí do jednoho velkého a mimořádně jasného objektu budeme moci sledovat, dá-li počasí, ještě nejméně do 10. března. Možná tedy uvidíme i odpojení raketoplánu a jeho vzdalování od ISS. Protože při vzájemném spojování kosmické lodi manévrují, mohou se časy průletů nad námi mírně měnit. Doporučuji sledovat aktuální předpovědi na serveru Heavens Above. Odkaz je nastaven na pozorovatele v Hradci Králové, ale uvedené časy lze přibližně vztáhnout na celou Českou republiku. Sledujte průběžně tento blog. Budu jej postupně aktualizovat.

Aktualizace 25. 2. 21:30 SEČ:

Oba přelety stanice byly dnes pozorovatelné podle plánu. Přelet v 17:37 byl na velmi světlé obloze, takže nezkušený pozorovatel jej mohl přehlédnout. Raketoplán prolétal po obloze přibližně 35 minut za stanicí. Při prvním přeletu v 18:12 se ovšem poněkud ztrácel na stále ještě poměrně světlé obloze, další přelet okolo 19:47 už byl nepozorovatelný. Discovery se zatím nachází na mnohem nižší dráze než stanice, ale během soboty by se k ní měl přibližovat. Spojení je zatím naplánováno na 26. 2. 2011 ve 20:12 SEČ.

Tabulka přeletů ISS (stanice)

Tabulka přeletů Discovery - je třeba sledovat vždy těsně před plánovaným pozorováním, protože raketoplán manévruje.

Online půběh mise na serveru kosmo.cz

Aktualizace 26. 2. 16:00 SEČ

Podle zpráv z NASA, které můžeme sledovat na serveru kosmo.cz, provedl raketoplán v 15:17 našeho času motorový manévr, který zajistí jeho přiblížení ke stanici. V 15:42 se Dicsovery nacházel 63 mil (100 km) od stanice, do 15:58 se jeho vzdálenost snížila na 40 mil (65 km). Máme se tedy na co těšit, protože za dvě hodiny už budou obě kosmické lodi blízko za sebou. První dnešní pozorovatelný přelet začne v 18:03. Stanice těsně následovaná raketoplánem se objeví na jihozápadě, opět poblíž jasné planety Jupiter. Budou se pohybovat směrem k východu do souhvězdí Býka a Blíženců, z nichž budou na ještě ne zcela tmavé obloze vidět jen jasnější hvězdy. Mezi nimi se kosmická plavidla octnou okolo 18:06. Z dohledu zmizí o další tři minuty později v souhvězdí Lva na východo-severo-východě. Druhý přelet nás čeká v 19:38. V té době budou obě kosmické lodi v nejtěsnější blízkosti a bude probíhat snímkování pláště raketoplánu ze stanice kvůli analýze případných poškození. Na obloze tedy uvidíme už jen jeden svítící bod, na rozlišení bude již třeba dalekohled. Mohl by stačit hodně (10x až 20x) zvětšující triedr. Sestava poletí o něco níže, objeví se na západě, opět vedle Jupitera, a bude směřovat severovýchodním směrem na Polárku. Zmizí však v zemském stínu po asi dvou minutách ještě před tím, než doletí do souhvězdí Kasiopeji.

Aktualizace 26. 2. 19:30 SEČ

Přelet v 18:03 byl opravdu úžasnou podívanou. Na hvězdárně v Hradci Králové si pohled na kosmické koráby vychutnalo asi 60 návštěvníků. Přikládám fotografie:

ISS a Discovery

ISS a Discovery

Aktualizace 27. 2. 10:30 (závěrečná, další informace se objeví v blogu o dění na obloze v březnu)

Raketoplán spojený se stanicí ISS budeme moci sledovat ještě více než týden. Budeme-li mít štěstí, můžeme se dočkat přeletu dvou těles těsně za sebou ještě 5. či 6. března. Záleží na přesném okamžiku odpojení Discovery od stanice. Sledujte předpovědi přeletů na Heavens Above. Vysvětlivky k tabulce, která se Vám zobrazí po kliknutí na odkaz Heavens Above: Hlavička říká, na které období tabulka platí. Vždy je to na 10 dní dopředu. Pokud tabulka končí dříve než 10 dní po stávajícím datu, znamená to, že v dalších dnech už není těleso viditelné. Poslední řádek hlavičky určuje, ze kdy jsou parametry dráhy, podle nichž je tabulka spočtena. Když například raketoplán manévruje, parametry dráhy se prudce mění, takže je-li v posledním řádku hlavičky staré datum, tabulka může být značně nespolehlivá (děkuji diskutující EV za připomínku). První sloupec tabulky obsahuje datum. Když na něj kliknete, dostanete hvězdnou mapu, na níž je vyznačena dráha tělesa - moc užitečné. Druhý sloupek obsahuje magnitudu (zjednodušeně jasnost). Čím nižší číslo, tím jasnější je objekt. Například u kosmické stanice jsou hodnoty záporné, takže v jejím případě je -3,4 menší číslo (a větší jasnost) než například -2,2. Další tři sloupce patří k sobě a určují čas a polohu tělesa na obloze v okamžiku, kdy začne být viditelné očima. "Alt." představuje výšku ve stupních (od 0 do 90), azimut je určován zkratkou (anglicky, takže WNW je česky ZSZ = západo-severo-západ, ESE je česky VJV = východo-jiho-východ). Pak následují tři sloupce s údaji pro okamžik, kdy objekt vystoupá nejvýš na oblohu, a nakonec tři sloupce pro okamžik, kdy těleso zmizí z dohledu. Při večerních přeletech je na začátku výška vždy 10 stupňů (to je serverem pevně stanovená hranice pro všechna pozorování), na konci se výška mění, podle toho, kdy se těleso zanoří do stínu Země. Při ranních přeletech je to přesně obráceně. Přejme si příznivé počasí a doufejme, že i odpojování raketoplánu od stanice nastane v příhodný okamžik, abychom je mohli sledovat na vlastní oči.

Jan Veselý

Jan VeselýRe: Dotaz - astronauti splachovali16:159.3.2011 16:15:17
Filip ColliDotaz12:179.3.2011 12:17:14
Jan VeselýDá se předpokládat,16:331.3.2011 16:33:15
Eva VlčkováMagnituda13:221.3.2011 13:22:17
NULIÚnor jsem prošvihla,09:541.3.2011 9:54:04
OlgaDnešní přelety09:301.3.2011 9:30:17
Eva VlčkováNefunguje22:4828.2.2011 22:48:19
Milank11Discovery21:5628.2.2011 21:56:21
dyk.9discovery12:4028.2.2011 12:40:50
Eva Vlčkováaha !11:0127.2.2011 11:01:02
Jan VeselýJe to prosté,10:0027.2.2011 10:00:01
Eva VlčkováZahada00:5627.2.2011 0:56:04
mestaxZkusil jsem21:2126.2.2011 21:21:18
JirkaNádhera20:1426.2.2011 20:14:11
zbigniewdíky za info20:0326.2.2011 20:03:35
Jarka JarvisDík za informaci!23:1325.2.2011 23:13:03

Počet příspěvků: 16, poslední 9.3.2011 16:15:17 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,79

Seznam rubrik

Tipy autora