Dění na únorové obloze aneb Nebezpečné kometární známosti

středa 2. únor 2011 15:57

Jádro komety Hartley 2
NASA/EPOXI Mission

Meteorologicky je únor poslední zimní měsíc a na obloze je to docela znát. Na západě...

ještě můžeme večer pozorovat planetu Jupiter, která se nachází mezi podzimními hvězdami v Rybách. 7. února bude blízko Jupitera srpek Měsíce. Vysoko nad hlavou nám svítí jasná zimní souhvězdí Orion, Býk a Blíženci, nízko na jihu poblikává nejjasnější hvězda noční oblohy Sírius a na východě se pod Velkým vozem už objevují jarní souhvězdí. Mezi nimi, v souhvězdí Panny, svítí planeta Saturn, která vychází už před 23. hodinou a poté je pozorovatelná až do rozednění. Ráno, okolo 6. hodiny, září nad jihovýchodním obzorem Jitřenka – planeta Venuše. Počátkem února můžeme ještě v červáncích poblíž Venuše zahlédnout Merkur, ale jeho viditelnost se už zhoršuje, protože nejmenší planeta sluneční soustavy se na obloze blíží ke Slunci. Ve skutečnosti bude procházet při pohledu ze Země za Sluncem, k tzv. horní konjunkci dojde 25. února. V březnu se Merkur vynoří na opačné straně od Slunce a bude pozorovatelný večer. Planeta Mars není pozorovatelná ze stejného důvodu – 4. února je v konjunkci se Sluncem. Mars je však při pohledu ze Země vždy daleko za Sluncem a mezi Zemi a Slunce se nikdy nedostane, takže jeho konjunkce jsou vždy horní. To se týká všech vnějších planet a přívlastek horní se proto v případě jejich konjunkcí nepoužívá. Nejblíže Zemi jsou vnější planety při opozicích, tedy v době, kdy na obloze svítí naproti Slunci.

Měsíc bude nejlépe pozorovatelný v první polovině února, kdy bude dorůstat na večerní obloze. Pro sledování Měsíce dalekohledem je nejlepší období okolo první čtvrti. Ta nastane 11. února. V úplňku bude Měsíc o týden později. Pro pozorování kráterů však úplněk není příznivou fází, lepší bude počkat až do závěru měsíce. V poslední čtvrti bude Měsíc pětadvacátého, a bude couvat na ranní obloze.


Mapu oblohy s polohou planet a souhvězdí najdete například na serveru Heavens Above (lze nastavit jakýkoli den a hodinu).

15. února dojde k důležité události, která nebude na obloze pozorovatelná očima, ale na kterou čekají astronomové, již se zabývají kometami. Krátce po půlnoci našeho času sonda Stardust proletí v blízkosti komety Tempel 1. V obou případech jde o veterány průzkumu komet kosmickými sondami. Stardust startovala už v roce 1999. Roku 2004 se dostala do blízkosti komety Wild 2 a odebrala vzorek materiálu, který se z komety při průletu okolo Slunce uvolňuje. Pouzdro se vzácným kosmickým smetím přistálo na Zemi v lednu 2006. Poté byla sonda zaparkována na oběžné dráze okolo Slunce, v roce 2008 provedla gravitační manévr v blízkosti Země a vydala se na cestu za dalším cílem – kometou Tempel 1. I tato kometa již jedno setkání s kosmickou sondou prožila. A nebylo pro ni příjemné. Sonda Deep Impact do jejího jádra vyslala půltunový měděný projektil, který po nárazu vytvořil kráter, jehož průměr astronomové odhadli až na 100 metrů a hloubku na téměř 30 metrů. Bohužel, zůstalo jen u odhadů, protože se kráter nepodařilo vyfotografovat. K zásahu došlo 4. července 2005 a záblesk doprovázející explozi, již způsobila přeměna kinetické energie projektilu narážejícího do jádra komety na teplo, kamery sondy zcela oslepil. Materiál vyvržený při explozi do prostoru pak přístroje sondy Deep Impact a pozemské i kosmické dalekohledy důkladně prozkoumaly. A aby to nebylo tak jednoduché, propletenec komet a kosmických sond uzavřu poznámkou, že i Deep Impact navštívila po několika letech další cíl – kometu Hartley 2. Nádherné snímky jejího jádra a sněhové vánice, která je obklopovala, pořídila 4. listopadu 2010.

P.S.: Poněkud svévolně jsem si dovolil navštívit zelí kolegy Duška, jehož přehledy dění na obloze se na tomto blogu přestaly objevovat loni na podzim a využil (a trochu učesal) jsem pro tento účel písemnou přípravu na rozhlasové vysílání ČRo Hradec Králové.

Jan Veselý

Počet příspěvků: 1, poslední 3.2.2011 12:21:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,34

Seznam rubrik

Tipy autora