Uf! Oni už jsou zase tady!

středa 30. červen 2010 13:34

J. Veselý

Každý večer se to objeví přímo za naším barákem a upřeně nás to sleduje. Když se na to zaměřím pohledem, začne se to pohybovat a dávat různá znamení. Nikdy to tam nebylo, až teď. A planeta to být nemůže, to bych poznal.

Planeta to je. Jmenuje se Venuše, je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na obloze a když se objeví na západě jako Večernice, vždycky vyvolá vlnu e-mailů, telefonátů a dříve i rukou psaných dopisů, jejichž koncentrát jsem použil jako první odstavec.

Velká část tázajících přímo směřuje k tomu, že to jsou ufouni nebo aspoň špionážní družice. Každá doba má své moderní interpretace nečekaných jevů, jen mám pocit, že v dobách před vynálezem ufounů byli lidé při přemýšlení o nebeských úkazech racionálnější a poučenější – aby vznikla panika, muselo jít o mnohem neobvyklejší jev než planeta na večerní obloze. Vždyť planety na oblohu patřily „odnepaměti“ a sedm dní v týdnu se podle nich jmenovalo už ve starověku. Dnešní odtržení civilizace od reality jen podtrhuje podobný blázinec, který vyvolává pravidelně se opakující (už brzy zase přijde) hoax o Marsu, aniž by se na obloze cokoli dělo. Dokonalá virtuální realita.

Venuši na večerní obloze mám stejně rád jako tu fámu o Marsu velikém jako Měsíc. I s Venuší lze zažít humorné situace. Nezapomenutelný zážitek mi před pár lety připravila paní, která večer telefonovala na hvězdárnu, že se něco utrhlo od Měsíce. S pocitem uspokojení z toho, že můžu být užitečný, jsem paní vysvětlil, že je to planeta Venuše. Přidal jsem několik učených vět o tom, že pozoruje jev zvaný konjunkce a že takhle těsná konjunkce není sice úplně běžná, ale na druhou stranu žádná vzácnost to není a někdy že dojde i k zákrytu… Trochu se divila, že si jí nikdy na obloze nevšimla, ale nakonec se mi zdálo, že jsem ji přece jen přesvědčil.

Zdání často klame. Za necelou hodinu paní volala znovu a vynadala mi, že z ní dělám hlupáka (ve skutečnosti použila trochu pejorativnější odborný termín), protože se TO od Měsíce vzdaluje, což, kdybych se neflákal a pořádně TO sledoval, tak bych to viděl taky a neplácal bych žádné blbosti o Venuši. Hovořila do telefonu tak důrazně, že jsem jej musel držet dost daleko od hlavy a kolega, který seděl u stolu naproti mně se moc dobře bavil. Vysvětlovat paní cokoli o rychlosti pohybu Měsíce po obloze nemělo cenu, protože její důvěru jsem svým nehorázným tvrzením o jakési Venuši už dávno ztratil. Sluchátko si tedy ode mě vzal kolega, představil se jako „Oddělení pro objekty utržené od Měsíce“ a další čtvrthodinu si s paní povídal.

Ta paní nebyla hloupá. To jen můj nesouhlas s její hypotézou v ní vyvolal nedůvěru, další zájem o pozorování neobvyklého jevu a nakonec nával emocí. Je vlastně dobře, že si aspoň někdo v dnešní době hoaxů o Marsu všimne skutečně zajímavého dění na obloze, namáhá se jev důkladně sledovat a snaží se mu přijít na kloub. Proto se na paní nezlobím a doufám, že ona se nebude zlobit na mě. Když v pondělí po víkendovém předprázdninovém opékání flákot na ohních (některé rituály nám z doby, kdy se lidé vyznali v dění na obloze lépe než dnes, přece jen zůstaly) začal na hvězdárně drnčet telefon, měl jsem zrovna v kanceláři návštěvu. Když už jsem potřetí během půl hodiny do telefonu říkal „to je planeta Venuše“, návštěva se mě soucitně zeptala, jestli mě to baví. Ano baví. Protože si vážím všech, kteří se zajímají o to, co vidí na obloze a mají potřebu se dopátrat příčiny.

Pár technických poznámek po závěru. Venuše se v těchto dne nachází večer docela vysoko nad západním obzorem, vypadá jako mimořádně jasná hvězda a je vidět v červáncích už v době, kdy skutečné hvězdy na obloze ještě nejsou. Pomalu klesá k obzoru severozápadním směrem a okolo 23. hodiny zapadá. Její pohyb sem a tam, když se na ni zahledíme, je opravdu jenom klam – pozor na udržení rovnováhy. Když Venuši sledujeme dalekohledem, můžeme si všimnout střídání fází. Pro hnidopichy: jasné meteory (bolidy) a některé družice bývají i jasnější než Venuše, ale odhlédneme-li od krátkodobých nebo ne úplně přírodních jevů, je Venuše opravdu třetí nejjasnější objekt na obloze.

Jan Veselý

Jan Veselý

Jan Veselý

Jako správný bloger píšu o čemkoli, čemu nerozumím. Nerozumím ničemu (to mělo být něco jako „Vím, že nic nevím“, ale nečekám, že mi to spolknete). Z grafomana, který strašně nerad píše, se ze mě díky blogu stal grafoman, který by hrozně rád psal pořád, jen na to nemá čas.

Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

REPUTACE AUTORA:
8,90